Reklama


Maďarský Tokaj: Víno s barvou mědi

07.07.2018 - David Bimka

Staletí pěstování vína dala oblasti na severu Maďarska velmi specifický ráz, jakým se může chlubit jen málo regionů v Evropě. Každý kousek úrodné země se tam pojí s révou, jejíž plody – proměněné v kořenitý sladký nápoj – se staly jedním ze symbolů Maďarska

<p>Sopečná půda a Zemplínské vrchy v pozadí vytvářejí v oblasti Tokaj unikátní mikroklima.</p>

Sopečná půda a Zemplínské vrchy v pozadí vytvářejí v oblasti Tokaj unikátní mikroklima.


Reklama

Na severovýchodě Maďarska, na soutoku řek Tisa a Bodrog, se pod Zemplínskými vrchy rozprostírá region Tokaj. Na stráních a v údolích se táhnou vinice, kde se rodí nejznámější maďarské víno téhož jména. Jantarově zbarvený sladký nápoj si už v 16. století získal skvělou pověst a pravidelně mířil na slavnostní tabule králů a císařů: K jeho milovníkům prý patřil i Ludvík IV. nebo Petr Veliký, o četných příznivcích mezi maďarskými panovníky nemluvě. 

Roku 1737 pak královský edikt ustavil oblast jako vinný region se specifickými právy – šlo přitom o první oficiální dokument svého druhu v dějinách. Listina Tokaji každopádně zajistila dobrý odbyt, a tudíž i další rozvoj. 

Jedinečné klima

Kombinace relativně vlhkého podnebí, sopečné půdy a množství slunečních paprsků vytvořila v oblasti o rozloze 88 124 hektarů vynikající podmínky pro pěstování révy. V místním mikroklimatu se daří především plísni šedé (Botrytis cinerea), kterou staré kroniky zmiňují coby „ušlechtilou hnilobu“. Plíseň napadá bobule, jež poté ztrácejí vodu a mění chuť: Současně s úbytkem vlhkosti se tak v hroznech zvyšuje koncentrace cukru. 

Touto metodou pěstování vzniká velmi sladké a plné víno, které je však náročné na výrobu: Jelikož plíseň nenapadá celý hrozen, musejí se příhodně „ohnilé“ bobule vybírat ručně, takže je nutné vinohrad projít dvakrát i třikrát. Dvě hlavní odrůdy – Furmint a Lipovina – tvoří 85 % produkce regionu. Ačkoliv se tam pěstuje i réva pro výrobu červeného vína, označení „Tokaj“ se na něj nevztahuje. 

Ve staré krajině

Právě pěstování a sběr hroznů daly vzniknout unikátní kulturní krajině, která se v roce 2002 dostala na seznam UNESCO. Kromě hradů, jež kdysi místo chránily, je posetá kostely, farmami, vinařstvími a především vinnými sklepy. Většinu z nich tvoří zahloubená tunelová sklepení, známá také z moravských regionů. Díky vyšší vlhkosti jejich zdi často pokrývá zčernalá vrstva plísně, která se považuje za „obchodní značku“ místní vinařské kultury. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stane se nám osudným pád asteroidu, nebo si svůj konec způsobíme sami?

Zajímavosti
Věda

Vizualizace povrchu super-Země obíhající kolem Barnardovy hvězdy.

Vesmír

Varanovi při šplhání pomáhá nejen částečně chápavý ocas, ale také zvětšené šupiny na chodidlech.

Příroda

Start nosné rakety GSLV Mk.3, při kterém vynesla na oběžnou dráhu komunikační satelit.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907