Reklama


Maďarský Tokaj: Víno s barvou mědi

07.07.2018 - David Bimka

Staletí pěstování vína dala oblasti na severu Maďarska velmi specifický ráz, jakým se může chlubit jen málo regionů v Evropě. Každý kousek úrodné země se tam pojí s révou, jejíž plody – proměněné v kořenitý sladký nápoj – se staly jedním ze symbolů Maďarska

<p>Sopečná půda a Zemplínské vrchy v pozadí vytvářejí v oblasti Tokaj unikátní mikroklima.</p>

Sopečná půda a Zemplínské vrchy v pozadí vytvářejí v oblasti Tokaj unikátní mikroklima.


Reklama

Na severovýchodě Maďarska, na soutoku řek Tisa a Bodrog, se pod Zemplínskými vrchy rozprostírá region Tokaj. Na stráních a v údolích se táhnou vinice, kde se rodí nejznámější maďarské víno téhož jména. Jantarově zbarvený sladký nápoj si už v 16. století získal skvělou pověst a pravidelně mířil na slavnostní tabule králů a císařů: K jeho milovníkům prý patřil i Ludvík IV. nebo Petr Veliký, o četných příznivcích mezi maďarskými panovníky nemluvě. 

Roku 1737 pak královský edikt ustavil oblast jako vinný region se specifickými právy – šlo přitom o první oficiální dokument svého druhu v dějinách. Listina Tokaji každopádně zajistila dobrý odbyt, a tudíž i další rozvoj. 

Jedinečné klima

Kombinace relativně vlhkého podnebí, sopečné půdy a množství slunečních paprsků vytvořila v oblasti o rozloze 88 124 hektarů vynikající podmínky pro pěstování révy. V místním mikroklimatu se daří především plísni šedé (Botrytis cinerea), kterou staré kroniky zmiňují coby „ušlechtilou hnilobu“. Plíseň napadá bobule, jež poté ztrácejí vodu a mění chuť: Současně s úbytkem vlhkosti se tak v hroznech zvyšuje koncentrace cukru. 

Touto metodou pěstování vzniká velmi sladké a plné víno, které je však náročné na výrobu: Jelikož plíseň nenapadá celý hrozen, musejí se příhodně „ohnilé“ bobule vybírat ručně, takže je nutné vinohrad projít dvakrát i třikrát. Dvě hlavní odrůdy – Furmint a Lipovina – tvoří 85 % produkce regionu. Ačkoliv se tam pěstuje i réva pro výrobu červeného vína, označení „Tokaj“ se na něj nevztahuje. 

Ve staré krajině

Právě pěstování a sběr hroznů daly vzniknout unikátní kulturní krajině, která se v roce 2002 dostala na seznam UNESCO. Kromě hradů, jež kdysi místo chránily, je posetá kostely, farmami, vinařstvími a především vinnými sklepy. Většinu z nich tvoří zahloubená tunelová sklepení, známá také z moravských regionů. Díky vyšší vlhkosti jejich zdi často pokrývá zčernalá vrstva plísně, která se považuje za „obchodní značku“ místní vinařské kultury. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlče z doby ledové je skoro jako živé

Věda

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Příroda

První letušky Československých státních aerolinií: zleva Marie Stará, Hana Fuchsová a Marie Müllerová, 1937

Historie

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.

Vesmír

Větrná farma a bitcoinový důl

Věda

Inhalátory promění přírodní látky v páru, dochucenou třeba vanilkovou nebo jahodovou příchutí. Takto vypadá balení verze nazvané Strawberry Fields, která má příchuť jahod a obsahuje vitamíny

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907