Supermasivní černé díry najdeme pravděpodobně v nitru každého velkého hvězdného ostrova. Obří útvary s hmotnostmi statisíců až milionů slunečních hmot se ukrývají uvnitř centrálních struktur a nezřídka představují zdroj galaktické aktivity, pokud na ně z okolí dopadá látka koncentrovaná v akrečním disku.
Galaxie ovšem obvykle nebývají v přilehlé oblasti vesmíru osamocené: Vyskytují se v celých kupách, a občas se tak srážejí. Při kolizi dvou hvězdných ostrovů vzniká nová velká eliptická galaxie, v jejímž centru kolem sebe obíhají hned dvě supermasivní černé díry. Kroužící dvojice ztrácí energii v různých formách, mimo jiné gravitačními vlnami, až se za dlouhý čas oba objekty opravdu fyzicky srazí – splynou. Vznikne jednak mohutný záblesk gravitačních vln, které jsme již na Zemi zachytili, ale především se utvoří nová, hmotnější černá díra.
TIP: Nedobrovolně vyhoštění ze svých vesmírných domovů: Hvězdy, hvězdokupy i celé galaxie
Teoretické práce simulující popsaný proces poukazují, že při srážce dvou černých veleděr s výrazně odlišnými hmotnostmi nemusí splynutí probíhat symetricky. V důsledku přenosu momentu hybnosti tudíž může výsledná veledíra získat značný pohybový moment, jenž by ji mohl třeba jen odchýlit z centra galaxie. Astronomové po takových excentrických dírách intenzivně pátrají, neboť pozorování naznačují, že se pozice až pětiny černých veleděr odchylují od geometrického středu hvězdných ostrovů, jež prokazatelně prošly srážkou. „Štulec“ by ovšem mohl být dost silný i na to, aby nově vzniklou veledíru z galaxie vymrštil.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)