Nadměrná aktivita zánětu v mozku může souviset se zvýšeným rizikem sebevražd

Výzkum mozků sebevrahů a dalších zemřelých odhalil, že k sebevraždě mohou přispívat zánětlivé procesy, které rozvracejí mozkovou chemii

23.11.2023 - Stanislav Mihulka



Celosvětový počet sebevražd budí u odborníků znepokojení. Ačkoli v letech 2019-2021 došlo v USA k celkovému poklesu počtu sebevražd, podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nyní jejich počet opět roste. Ve Spojeném království byl zaznamenán podobný vývoj a v Austrálii počet sebevražd roste setrvale již od roku 2013. V České republice si v loňském roce vzalo život 1 302 osob. Je to více než v letech 2019–2021, kdy vlastní rukou zemřelo přibližně 1 200 lidí ročně.

Sebevražedný koktejl

Podle odborníků je sebevražedné chování způsobeno kombinací psychologických, sociálních a biologických faktorů. Dřívější studie ale naznačily možnou souvislost mezi záněty v mozku a změnami „mozkové chemie,“ které následně zvyšují riziko sebevražedného jednání. Tým odborníků amerického biomedicínského Van Andelova institutu v Grand Rapids, se na tato zjištění rozhodl navázat unikátním výzkumem, který zkoumal posmrtný stav biologických procesů v mozku.

Lena Brundinová a její spolupracovníci prozkoumali vzorky mozkové tkáně posmrtně odebrané 29 sebevrahům, které porovnali se vzorky 32 osob, které zemřely náhle z jiných příčin – například při nehodě nebo obětem vražd. Kontrolní skupinu tvořili lidé, kteří zemřeli v důsledku infarktu. Do výzkumu, zveřejněného vědeckým časopisem Molecular Psychiatry, vědci zahrnuli vzorky lidí ve věku 17 až 77 let.

Rizika zánětů mozku

Toxikologické analýzy prokázaly, že lidé, kteří spáchali sebevraždu, téměř neužívali antidepresiva a podobné léky. Vědcům to usnadnilo výzkum stavu mozku, který se uchoval od okamžiku smrti. Zjistili, že v mozku sebevrahů jsou nápadně aktivované geny a molekulární mechanismy, které souvisejí se záněty a takzvanou excitotoxicitou, při které mozek a nervy ničí příliš vysoký obsah neurotransmiterů, tedy látek regulujících aktivitu nervové soustavy, typicky glutamátu. Kromě hyperaktivních zánětlivých mechanismů vědci u sebevrahů zaznamenali také potlačení souborů genů souvisejících se zráním oligodendrocytů, specializovaných buněk, které obalují axony myelinem a chrání neurony před oxidativním poškozením. 

Badatelé jsou vzhledem k výsledkům výzkumu přesvědčeni, že by lidem, kteří trpí sebevražednými myšlenkami i jinými duševními poruchami, mohly pomoci protizánětlivé léky. „Kvůli stále rostoucímu počtu sebevražd musíme pracovat na nových strategiích, které zahrnou všechny hlavní faktory přispívající k sebevraždám,upozorňuje Brundinová. „Náš výzkum ukazuje na několik procesů v mozku, které by se časem mohly stát cílem účinné léčby zachraňující životy.

TIP: Sebevraždy nejčastěji páchají lidé tvůrčích profesí. Nejméně učitelé a knihovníci

Výsledky studie mohou být užitečné i pro vědce, kteří hledají krevní biomarkery související s rizikem sebevražd. Budoucí studie by se proto měly zaměřit na další pochopení role zánětů v souvislosti s tímto rizikem a vypracování nových strategií pro vyhodnocení potenciálních možností léčby.

Počet sebevražd na 100 tis. obyvatel (zdroj: World Population Review)
1.Lesotho72,411.Ukrajina21,6
2.Guyana40,312.Bělorusko21,2
3.Svazijsko29,413.Uruguay21,2
4.Jižní Korea28,614.Černá Hora21,0
5.Kiribati28,315.Lotyšsko20,1
6.Mikronésie28,221.Maďarsko16,6
7.Litva26,122.Chorvatsko16,4
8.Surinam25,423.USA16,1
9.Rusko25,143.Slovensko12,1
10.Jihoafrická republika23,544.Česko12,0

Další články v sekci