Návrat modulu Šen-čou 20: První nouzová operace čínského pilotovaného programu
Po téměř devíti měsících u stanice Tchien-kung se čínský modul Šen-čou 20 vrátil zpět na Zemi a uzavřel tím první nouzovou operaci čínského pilotovaného kosmického programu.
Čínský návratový modul Šen-čou 20 bezpečně přistál na základně Dongfeng ve Vnitřním Mongolsku a uzavřel tím vůbec první nouzovou operaci v historii čínského pilotovaného kosmického programu.
Modul Šen-čou 20 strávil na oběžné dráze 270 dní, z toho devět měsíců byl připojený ke stanici Tchien-kung (Tiangong). Důvodem, proč se modul vracel bez posádky, byl (pravděpodobný) zásah kosmickým odpadem, který poškodil průzor návratové kabiny.
Krize na orbitě
K poškození došlo na počátku loňského listopadu. Posádka stanice Tchien-kung si všimla trhliny trojúhelníkového tvaru, dlouhé zhruba dva centimetry, na okraji vnější vrstvy jednoho z průzorů modulu. Podle čínské tiskové agentury Nová Čína šlo o tepelně odolnou vrstvu, která je při návratu do atmosféry vystavena extrémnímu zahřívání.
Průzory kapsle Šen-čou mají tři vrstvy skla: vnější tepelně odolnou, střední tlakonosnou, vnitřní ochrannou, zajišťující hermetičnost kabiny. Zatímco vnitřní vrstvy zůstaly neporušené, nebylo jasné, zda poškozená vnější vrstva vydrží extrémní podmínky návratu.
Čínské úřady proto rozhodly, že tchajkonauti nepoletí zpět v poškozené lodi. Posádka Šen-čou 20 se vrátila na palubě náhradní kapsle Šen-čou 21, zatímco poškozený modul zůstal připojený ke stanici.
Současně byla spuštěna nouzová mise Šen-čou 22, která byla během pouhých 16 dní připravena, vypuštěna a připojena ke stanici Tchien-kung. Tento záložní modul nyní slouží jako návratová loď pro aktuální posádku.
Oprava i úspěšný návrat
Součástí nouzové operace bylo i urychlené vyvinutí opravného zařízení pro poškozený průzor. Čínští tchajkonauti jej nainstalovali přímo na orbitě, čímž se zlepšila tepelná ochrana i těsnost kapsle pro návrat. Podle vyjádření zástupců Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) byl stav kapsle po přistání „obecně normální“ a náklad uvnitř zůstal nepoškozený.
Jedním z předmětů na palubě byl vyřazený skafandr pro výstupy do otevřeného vesmíru, který sloužil více než čtyři roky – výrazně déle, než na jak dlouho byl původně navržen. Během čtyř let jej využilo 11 astronautů z 8 misí při 20 výstupech do otevřeného kosmu, což z něj činí důležitý zdroj dat o dlouhodobém opotřebení kosmické techniky.
Čína od mise Šen-čou 12 uplatňuje tzv. „režim průběžného zálohování“, kdy ke každému letu existuje připravená náhradní loď. Až dosud šlo o teoretickou pojistku. S návratem poškozené kapsle nyní čínská kosmická agentura uzavírá tuto mimořádnou kapitolu jako úspěšně zvládnutý test připravenosti, který ukázal, že systém dokáže reagovat i na nečekané hrozby, jakými jsou srážky s vesmírným odpadem.
