Smetí ve vesmíru přibývá: Nový incident upozorňuje na limity přeplněné oběžné dráhy
Incident, který zpozdil návrat trojice čínských tchajkonautů kvůli zásahu vesmírným smetím, znovu ukazuje, jak rychle se plní nízká oběžná dráha nebezpečnými úlomky ohrožujícími kosmické mise i budoucnost orbitální dopravy.
Tři čínští tchajkonauti, kteří se měli vrátit z vesmírné stanice Tchien-kung (Tiangong) na palubě lodi Šen-čou 20, zažili tento týden nečekanou komplikaci. Jejich návrat byl odložen poté, co návratový modul pravděpodobně zasáhl kus vesmírného smetí. Přestože jsou členové posádky v bezpečí a v záloze je připravená i náhradní loď, incident nám opět připomíná rychle rostoucí riziko, které představují odpadky na zemské orbitě.
Problém, který roste
Vědci dlouhodobě upozorňují, že roztříštěné úlomky starých družic, pozůstatky raket a tisíce menších fragmentů jsou hrozbou pro moderní kosmonautiku. Podle analýzy, na níž se podílela výzkumnice Lauren Kahnová z Georgetownské univerzity, je dnes na oběžné dráze katalogizováno přes 34 000 objektů větších než 10 centimetrů – a drtivá většina pochází jen z několika desítek havárií a testů provedených USA, Čínou a Ruskem.
NASA uvádí, že kolem Země aktuálně krouží přes 45 000 člověkem vytvořených předmětů. Problémem však nejsou jen velké kusy, které lze sledovat radary. Skutečné nebezpečí představují milimetrové až centimetrové úlomky – velké jako střela, letící rychlostí přes 27 000 km/h. Ty mohou prorazit stěnu satelitu i návratového modulu podobně spolehlivě jako projektil.
Astronom Jonathan McDowell z astrofyzikálního ústavu Harvardovy univerzity upozorňuje, že i maličký kus může být smrtící, pokud zasáhne klíčový systém kosmické lodi. Jde podle něj o svého druhu „časované bomby na orbitě“.
Orbitální smetiště
Největší koncentrace smetí se nachází na nízké oběžné dráze (LEO), kde létají nejen pilotované mise, ale i většina telekomunikačních a pozorovacích satelitů. Podle dostupných dat je zde více než 83 % všech sledovaných úlomků. Zároveň na této dráze operuje nyní již kolem 13 000 aktivních satelitů – desetkrát více než před deseti lety.
Tak dramatický nárůst techniky znamená, že operátoři satelitů musejí provádět stále častější bezpečnostní manévry. V současnosti jich probíhají desítky tisíc ročně, a pokud počet satelitů stoupne opět desetkrát, počet manévrů by se mohl zvýšit až stokrát, což by řízení provozu na orbitě posunulo na hranici zvládnutelnosti. Přesto se plánují další masivní projekty: megakonstelace typu Starlink či nové koncepty orbitálních datových center.
Hrozba „Kesslerova syndromu“
Nejčernějším scénářem je tzv. Kesslerův syndrom – řetězová reakce, kdy srážka jednoho objektu vyprodukuje tisíce střepů, které vyvolají další srážky. Takový proces by mohl učinit části oběžné dráhy nepoužitelné na roky až desetiletí.
Podle odbornice na kosmickou bezpečnost Victorie Samsonové je největším problémem nedostatek technologií na úklid prostoru kolem Země a slabá mezinárodní koordinace, obzvlášť mezi USA a Čínou, což zvyšuje riziko náhodných kolizí.
Čína už s vesmírným smetím měla problémy dříve. V roce 2024 úlomek poškodil solární panel na stanici Tchien-kung, což způsobilo výpadky energie a vyžádalo si neplánované výstupy tchajkonautů do volného prostoru. Dnes je však ve vesmíru mnohem více lidí i družic, a každá další kolize zvyšuje riziko, že by mohly být ohroženy i lidské životy.
