Největší dalekohledy dneška: Zrcadla o průměru až deset metrů

18.02.2018 - František Martinek



Největší současné teleskopy mají průměr kolem 8–10 m. V případě dalekohledů Gemini South v Chile a Gemini North na Havajských ostrovech se jedná o 8,1 m. Čtveřice přístrojů VLT, které provozuje Evropská jižní observatoř v chilské oblasti Cerro Paranal, disponuje objektivy o průměru 8,2 m.

K osmimetrovým zařízením se řadí i japonský Subaru s průměrem 8,3 m, na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. Large Binocular Telescope na Mount Graham v jihovýchodní Arizoně pak tvoří dvojice dalekohledů o průměru 8,4 m, které jsou umístěny vedle sebe na společné azimutální montáži. Níže vám představujeme pětici současných světových šampionů v oblasti pozorovací techniky.

1. Světová jednička

  • Název: Gran Telescopio Canarias
  • Kde: Kanárské ostrovy
  • V provozu: od r. 2009
  • Průměr objektivu: 10,4 m

Prozatím největší teleskop světa je součástí Observatorio del Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Zkušební provoz s 12 zrcadlovými segmenty započal 13. července 2007, slavnostní uvedení do plného provozu s 36 segmenty se konalo za přítomnosti španělského královského páru 24. července 2009. Dalekohled se podobá známějším Keckovým teleskopům – také jej tvoří segmentové zrcadlo z 36 hexagonálních dílů, ale s průměrem objektivu 10,4 m. Hlavní zrcadlo disponuje systémem aktivní optiky, který vyrovnává odchylky od ideální optické plochy, vyvolané deformacemi při změnách polohy. Dalekohled má rovněž systém adaptivní optiky: výsledný obraz se upravuje na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů.

2. a 3. Populární havajská dvojice

  • Název: Keckovy dalekohledy
  • Kde: Havajské ostrovy
  • V provozu: od r. 1993 a 1996
  • Průměr objektivu: 10 m

Keckovy dalekohledy jsou z velkých teleskopů nejznámější. Dvojice vyrostla na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea, kde panují ideální podmínky s 65 % jasných nocí v roce. Dvě identická zařízení, jež umožňují pozorování v oblasti viditelného světla i v oboru infračerveného záření, dělí vzdálenost 90 m. Zrcadla dalekohledů sestávají z 36 šestiúhelníkových segmentů, přičemž každý váží 0,5 t.

Oba teleskopy Keck disponují v rámci systému adaptivní optiky přídavným zrcadlem, jehož tvar se mění 670× za sekundu v závislosti na stavu ovzduší. Stojí také za zmínku, že se několikrát uskutečnilo společné pozorování pomocí obou dalekohledů: přístroje tak fungovaly jako tzv. optický interferometr, jehož úhlové rozlišení odpovídá jednomu teleskopu o průměru 85 m.

4. Titán z Jižní Afriky

  • Název: Southern African Large Telescope, SALT
  • Kde: JAR
  • V provozu: od r. 2011
  • Průměr objektivu: 9,2 m

V Jihoafrické republice, v pouštní oblasti Karoo, vyrostl zatím největší africký dalekohled, a to na jednom z nejchladnějších a nejsušších míst zmíněné země. Primární zrcadlo je nepohyblivé, měří 11 × 9,8 m a sestává z 91 segmentů širokých 1 m a silných 50 mm. Rotační osa teleskopu se odklání od svislého směru pod úhlem 37°. Přístroj umožňuje pozorovat hvězdy a galaxie o miliardkrát slabším záření, než zachytí lidské oko. Jeho pomocí mohou astronomové pořizovat spektra s vysokým rozlišením, vzhledem k relativně klidné atmosféře. Velký zájem je také o pozorování kvazarů, jež představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru.

5. Spektroskopický obr

  • Název: Hobby-Eberly Telescope, HET
  • Kde: Texas
  • V provozu: od r. 1997
  • Průměr objektivu: 9,2 m

Dalekohled na texaské hoře Mount Fowlkes pracuje v optickém oboru a slouží především pro spektroskopii. Zajímavé je nepohyblivé uspořádání jeho primárního zrcadla, podobné jako u přístroje SALT. Hobby-Eberly Telescope se skládá z 91 vyměnitelných částí, sestavených do šestiúhelníku o velikosti 11,1 × 9,8 m. Jeho efektivní průměr tak činí 9,2 m. Optická osa hlavního zrcadla se odklání o 35° od zenitu. Celý dalekohled spočívá na konstrukci, jež se může v azimutu otočit o 360°. Teleskop umožňuje pozorovat vesmírná tělesa v dané výšce nad obzorem pohybující se v důsledku otáčení oblohy – lze tak sledovat 70 % oblohy viditelné z daného místa.

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií

    ESO, Wikipedie, GMT


Další články v sekci