Noční obloha v květnu: Nebe rozzáří pozdravy z Halleyovy komety
Kdy a kde začít s pozorováním květnového hvězdného nebe? Snadná odpověď – nejlépe hned po setmění nad západním obzorem. V opačném případě totiž propásnete jednu ze tří jasných planet, jež lze aktuálně spatřit. Pohled do přiložené hvězdné mapy napoví, že se jedná o naoranžovělý Mars, který se v průběhu května přesune ze souhvězdí Býka do Blíženců.
Nenechte se přitom zmást podobně zbarvenou, avšak jasnější stálicí Betelgeuze ze souhvězdí Orionu, která se bude nacházet o něco níž nad horizontem nalevo od Marsu. Pomůže vám velmi úzký srpek dorůstajícího Měsíce, jenž se v blízkosti rudé planety objeví v podvečer 7. května: Mars bude přímo nad ním v úhlové vzdálenosti asi 5°, zatímco Betelgeuze spatříte třikrát dál nalevo od zemského souputníka.
Pokud jde o zbývající dvě třetiny avizovaného „planetárního menu“, odpovědi se vám dostane nad jihovýchodem ještě před půlnocí. Právě tam se totiž objeví žlutobílý Jupiter v souhvězdí Hadonoše a o dvě hodiny později i nažloutlý Saturn ve Střelci. Také v jejich případě dojde na setkání s Měsícem – 20. května se jeho kotouč ukáže poblíž Jupitera a 23. května nedaleko Saturnu.
Pozdrav Halleyovy komety
Zkraje května nejspíš na noční obloze zaznamenáte i zvýšený počet meteorů. V noci z 5. na 6. května totiž nastává maximum meteorického roje Éta Akvarid. Letos se nabízejí ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude pouze den po novu, takže jeho svit sledování nenaruší. Tzv. radiant Éta Akvarid – tedy místo na nebi, odkud meteory pro pozemské pozorovatele zdánlivě vylétají –, leží v souhvězdí Vodnáře nedaleko stálice Éta Akvarii.
Jako nejpříhodnější doba pro pozorování se tudíž jeví hodiny před rozedněním, kdy už se Vodnář nachází nad obzorem: Tehdy lze spatřit i několik desítek slabších meteorů za hodinu! A až nějakou Akvaridu zahlédnete, vzpomeňte si, že se jedná o drobnou prachovou částečku uvolněnou z jádra slavné Halleyovy komety, jež právě zakončila svou vesmírnou pouť ohňostrojem v zemské atmosféře.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. května | 5 h 28 min | 20 h 00 min |
| 15. května | 5 h 07 min | 20 h 20 min |
| 31. května | 4 h 50 min | 20 h 39 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Býka, 21. května v 9:59 SELČ vstoupí do znamení Blíženců.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 5. května | 6 h 00 min | 20 h 41 min |
| První čtvrt | 12. května | 12 h 11 min | 2 h 29 min |
| Úplněk | 18. května | 19 h 56 min | 5 h 08 min |
| Poslední čtvrt | 26. května | 1 h 52 min | 11 h 43 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – nepozorovatelná
- Mars – viditelný večer nad severozápadem
- Jupiter – viditelný takřka celou noc kromě večera
- Saturn – viditelný ve druhé polovině noci
- Uran – nepozorovatelný
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 5. května – v noci nastává maximum meteorického roje Éta Akvarid
- 7. a 8. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Marsu na soumrakové obloze nízko nad západem
- 12. května – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi
- 19. až 21. května – seskupení Měsíce, Jupitera a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra ve druhé polovině noci
- 23. května – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
