Reklama


Obíhají Zemi dočasné měsíce?

05.01.2019 - Michal Švanda

<p>Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.</p>

Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.


Reklama

Kolem Země trvale krouží pouze jedno přirozené těleso – Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost existence dočasných oběžnic naší planety. Jedná se o tělesa z meziplanetárního prostoru zachycená v gravitační pasti Země. Zdrží se jen na několik oběhů a poté systém pod vlivem poruch zase opustí. 

Popsaná hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety: V roce 2006 se podařilo prostřednictvím programu Catalina Sky Survey objevit planetku označovanou dnes jako 2006 RH120, přičemž už první výpočty její trajektorie ukazovaly, že nekrouží kolem Slunce, nýbrž že jejím gravitačním centrem je Země. V přesvědčení, že se tudíž musí jednat o zbytek rakety z nějakého kosmického letu, vědci objekt ze seznamu planetek vyškrtli – ale v únoru 2008 jej zařadili zpět. Přibližně pětimetrová planetka vykonala čtyři oběhy kolem Země, setrvala v jejím okolí necelý rok a po průletu perigeem v červenci 2007 se dostala zpátky na heliocentrickou dráhu. 

TIP: Planetky, komety, meteoroidy: Mohou ohrozit naši planetu?

Sofistikované modely ukazují, že k záchytu těles dochází nejspíš průchodem přes librační body L1 a L2. Statisticky se 1 % těchto dočasných měsíců s naší planetou srazí a odhadem 0,1 % meteoroidů dopadajících na zemských povrch představuje ve skutečnosti dočasně zachycené objekty. Takový meteor poprvé objevili astronomové z ondřejovské observatoře v roce 2014. 

Studium tzv. miniměsíců Země má i praktické důsledky. Neúprosná statistika říká, že dlouhodobě zachycená tělesa mají asi 20% pravděpodobnost srážky s modrou planetou. Malé vzájemné rychlosti z nich rovněž činí optimální objekty pro průzkum na místě, tedy jeden z blízkých cílů pro pilotovanou kosmonautiku. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ilustrace průběhu úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 znázorňuje postup měsíčního kotouče zemským polostínem (tzv. penumbra) i plným stínem (tzv. umbra). Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ).

Vesmír

Když začal mramor Tádž Mahalu žloutnout, vynalezli si Indové metodu jeho čištění - stavbu pokryli říčním bahnem, které nečistoty vysálo.

Historie

Bílý kůň z Uffingtonu patří po Stonehenge k nejslavnějším pravěkým památkám v Británii. Obr z Cerne Abbas zase zosobňuje boha plodnosti. Možná jde však jen o podařený žert.

Zajímavosti

Násilí ve filmech přibývá. Naštěstí to nemá dopad do reálného světa.

Věda

Osmanská kavalerie našla během války větší uplatnění, než například jezdci na západní frontě

Válka

Rudá planeta v průzračné atmosféře a během globální prachové bouře

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907