Obíhají Zemi dočasné měsíce?

05.01.2019 - Michal Švanda

<p>Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.</p>

Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.


Reklama

Kolem Země trvale krouží pouze jedno přirozené těleso – Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost existence dočasných oběžnic naší planety. Jedná se o tělesa z meziplanetárního prostoru zachycená v gravitační pasti Země. Zdrží se jen na několik oběhů a poté systém pod vlivem poruch zase opustí. 

Popsaná hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety: V roce 2006 se podařilo prostřednictvím programu Catalina Sky Survey objevit planetku označovanou dnes jako 2006 RH120, přičemž už první výpočty její trajektorie ukazovaly, že nekrouží kolem Slunce, nýbrž že jejím gravitačním centrem je Země. V přesvědčení, že se tudíž musí jednat o zbytek rakety z nějakého kosmického letu, vědci objekt ze seznamu planetek vyškrtli – ale v únoru 2008 jej zařadili zpět. Přibližně pětimetrová planetka vykonala čtyři oběhy kolem Země, setrvala v jejím okolí necelý rok a po průletu perigeem v červenci 2007 se dostala zpátky na heliocentrickou dráhu. 

TIP: Planetky, komety, meteoroidy: Mohou ohrozit naši planetu?

Sofistikované modely ukazují, že k záchytu těles dochází nejspíš průchodem přes librační body L1 a L2. Statisticky se 1 % těchto dočasných měsíců s naší planetou srazí a odhadem 0,1 % meteoroidů dopadajících na zemských povrch představuje ve skutečnosti dočasně zachycené objekty. Takový meteor poprvé objevili astronomové z ondřejovské observatoře v roce 2014. 

Studium tzv. miniměsíců Země má i praktické důsledky. Neúprosná statistika říká, že dlouhodobě zachycená tělesa mají asi 20% pravděpodobnost srážky s modrou planetou. Malé vzájemné rychlosti z nich rovněž činí optimální objekty pro průzkum na místě, tedy jeden z blízkých cílů pro pilotovanou kosmonautiku. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907