Obíhají Zemi dočasné měsíce?

05.01.2019 - Michal Švanda

<p>Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.</p>

Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.


Reklama

Kolem Země trvale krouží pouze jedno přirozené těleso – Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost existence dočasných oběžnic naší planety. Jedná se o tělesa z meziplanetárního prostoru zachycená v gravitační pasti Země. Zdrží se jen na několik oběhů a poté systém pod vlivem poruch zase opustí. 

Popsaná hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety: V roce 2006 se podařilo prostřednictvím programu Catalina Sky Survey objevit planetku označovanou dnes jako 2006 RH120, přičemž už první výpočty její trajektorie ukazovaly, že nekrouží kolem Slunce, nýbrž že jejím gravitačním centrem je Země. V přesvědčení, že se tudíž musí jednat o zbytek rakety z nějakého kosmického letu, vědci objekt ze seznamu planetek vyškrtli – ale v únoru 2008 jej zařadili zpět. Přibližně pětimetrová planetka vykonala čtyři oběhy kolem Země, setrvala v jejím okolí necelý rok a po průletu perigeem v červenci 2007 se dostala zpátky na heliocentrickou dráhu. 

TIP: Planetky, komety, meteoroidy: Mohou ohrozit naši planetu?

Sofistikované modely ukazují, že k záchytu těles dochází nejspíš průchodem přes librační body L1 a L2. Statisticky se 1 % těchto dočasných měsíců s naší planetou srazí a odhadem 0,1 % meteoroidů dopadajících na zemských povrch představuje ve skutečnosti dočasně zachycené objekty. Takový meteor poprvé objevili astronomové z ondřejovské observatoře v roce 2014. 

Studium tzv. miniměsíců Země má i praktické důsledky. Neúprosná statistika říká, že dlouhodobě zachycená tělesa mají asi 20% pravděpodobnost srážky s modrou planetou. Malé vzájemné rychlosti z nich rovněž činí optimální objekty pro průzkum na místě, tedy jeden z blízkých cílů pro pilotovanou kosmonautiku. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907