Odvážná Arnoštka Roubíčková: Dokázala konkurovat největším módním salónům

09.10.2021 - Jana Ládyová

Módní salón Arnoštky Roubíčkové sice v době první republiky patřil jen mezi ty středně velké, ale díky skvělé propagaci o něm bylo hodně slyšet. Roubíčková byla vážnou konkurentkou Hanny Podolské i Oldřicha Rosenbauma!

<p>Arnoštka Roubíčková (1869–1942) – schopná podnikatelka, jejíž kariéru i život ukončil nacismus.</p>

Arnoštka Roubíčková (1869–1942) – schopná podnikatelka, jejíž kariéru i život ukončil nacismus.


Reklama

Podobně jako legendární Hanna Podolská i Arnoštka Roubíčková jezdila do Paříže. Ne však na módní přehlídky – ty si nemohla dovolit. Jen účast stála třicet tisíc korun a povinností účastníka bylo zakoupení alespoň jednoho přehlídkového modelu. A tak ve městě nad Seinou hledala Arnoštka inspiraci na bulvárech nebo chodila na dostihy, kde mohla pozorovat poslední výkřiky módy jen za symbolické vstupné. V Paříži dokázala také výhodně nakupovat zbytky látek za zlomek ceny a pak z nich šít hotové zázraky…

Tvrdé dětství

Arnoštka se narodila v Kralovicích do židovské rodiny venkovského obchodníka Marcuse Poppera v roce 1869. Rodina však nebyla vůbec bohatá. Uživit dvanáct hladových dětí nebylo snadné, a tak na nějaké vzdělání nebyly peníze. Arnoštka vychodila jen obecnou školu a podle dokumentů se učila švadlenou u Kristýny Wienerové v Praze. V roce 1895 se pak provdala za Julia Roubíčka, obchodníka s obilím a hlavního zástupce uherské firmy Brüder Glück z Gyula Fehérváru. V prvních čtyřech letech manželství přišly na svět tři krásné děti – v roce 1896 Helena, o dva roky později Josef, kterému říkali Roby. Nejmladší Adéla se narodila v roce 1899. 

Rozvod

Relativně klidné období v Arnoštčině životě náhle končí. Psal se rok 1909, když se manželé Roubíčkovi rozvedli. Důvod se nikde neuvádí, jisté však je, že se tím Arnoštka se svými dětmi dostala do nezáviděníhodné finanční situace, která vlastně nastartovala její kariéru podnikatelky. Ve stejném roce se totiž rozhodla, že založí krejčovskou živnost. Zajímavé je, že ačkoli se už před sňatkem vyučila švadlenou, podle nalezených dokumentů o výuční list požádala teprve současně se žádostí o zřízení živnosti na šití dámských šatů s adresou Praha II, Nekázanka 8. Už o rok později se ale o ní vědělo a byla uvedena v pražském adresáři!

Arnoštka začínala od píky. Zpočátku neměla nic než šikovné ruce, skvělé nápady, a především obchodního ducha. A dařilo se jí! Od začátku její firma prosperovala a brzy získala skvělé renomé. Za první světové války, kdy muži-majitelé krejčovských salonů, odjížděli na frontu, byla největší konkurencí Hanna Podolská. Arnoštka využila také situace, že zámožné zákaznice nemohly jezdit za módou do oblíbené Vídně či Paříže a hledaly možnosti v Praze. 

City stranou

V roce 1916 chytře přestěhovala salon, označovaný občas vznešeně francouzsky jako Maison Ernestine Roubicek, na prestižní adresu – na Václavské náměstí do moderního multifunkčního paláce Koruna. Salon se nacházel ve druhém patře a Arnoštka si brzy v paláci pronajala pro svou rodinu i byt. Krátce nato ale došlo v jedné z jejích krejčovských dílen k požáru. I přes rychlý zásah požárních jednotek napáchal oheň obrovskou škodu. Byly zničeny nejen stroje, ale i množství látek, které měly za války ohromnou cenu. Zároveň shořely i modely bohatých zákaznic, ušitých na blížící se velikonoční svátky. 

Arnoštka si nakonec se vším poradila. Jako podnikatelka se s ničím moc „nemazala“. Vysloveně za babku koupila podnik krejčího, který byl mobilizován do armády, a to včetně jeho obrovských zásob kvalitních dovozových látek. Naivní manželka neměla vůbec ponětí, jakou hodnotu živnost jejího manžela měla a Arnoštka nějaké morální ohledy moc neřešila. Brala to jako skvělou investici a byla na svůj krok patřičně hrdá.

Přizpůsobit se!

Tato velice kreativní dáma se nezaměřovala jen na pražské zákaznice, ale toužila se uplatnit i v cizině. Podle nalezených dokumentů se orientovala zejména na Francii. V roce 1917 pak v lázeňském domě Esplanade v Karlových Varech založila svou německou filiálku Ernestine Roubitschek, kde kromě zhotovování modelů nabízela i opravy a přešívání oděvů. To bylo při válečném nedostatku látek docela prozíravé, tuto filozofii ostatně uplatnila i v Praze. I tak ale docela riskovala. Za války do lázní příliš mnoho lidí nejezdilo a mnohé lázeňské domy sloužily jako lazarety. Nicméně karlovarská filiálka válku přečkala a fungovala až do roku 1925. 

Vše pro dcery

Arnoštčinou velkou výhodou bylo, že měla dvě šikovné dcery. Těm chtěla dopřát vzdělání, jakého se jí nedostalo. Starší Helena, která po matce zdědila i obchodního ducha, vystudovala v Praze německé gymnázium. Poté ji matka poslala na dva roky do prestižního penzionátu ve švýcarském Avenches. Samozřejmě, že se u matky vyučila i švadlenou a pracovala v salónu jako účetní a prodavačka, či spíše poradkyně v otázkách módy. 

Její mladší sestra Adéla, která ráda používala jméno Alice nebo se v obchodním světě představovala jako Ada, zase absolvovala prestižní pražské německé lyceum v Charvátově ulici. V roce 1919 měla také odjet do Švýcarska – do stejného penzionátu, kde předtím studovala její starší sestra. Z dochovaných dokumentů je ale patrné, že už k tomu nedošlo. 

Nepostradatelná

I Adéla se u maminky vyučila, ale kromě toho absolvovala i kreslířskou školu. Když se starší Helena v roce 1923 provdala za lékaře Lea Mautnera a vedla jeho sanatorium u Vídně, Adéla se stala matčinou pravou rukou. Spolu často jezdily do Paříže, ale také na francouzskou Riviéru, do Berlína, Drážďan či Vídně.

Z Ady se stala nesmírně šikovná a zručná návrhářka, která po pouhém zhlédnutí uměla šaty nakreslit tak, že salón ušetřil za drahé kupování modelů či jejich dovoz. Současně působila i jako redaktorka módního měsíčníku Elegantní Praha, který vycházel také ve francouzské mutaci. Přispívala do něj i módními reportážemi z Paříže a od roku 1925 se stala dokonce členkou redakční rady.

Klientela na úrovni

Zákaznicemi Modelového domu Arnoštka Roubíčková, který byl na vrcholu ve dvacátých letech 20. století, kdy zaměstnával 120 vyučených krejčových, se staly i manželky diplomatů působících v Praze mezi dvěma světovými válkami. Výhodou salonu bylo, že se tu mluvilo plynně německy, anglicky i francouzsky. Podobně jako Hanna Podolská i Arnoštka Roubíčková chtěla svými modely proniknout do uměleckého světa. Uvádí se, že šaty z jejího salónu „účinkovaly“ v němé grotesce Únos bankéře Fuxe. A oblékla je i Heda Lamarr ve skandálním filmu Extase.

V roce 1932 koupila Arnoštka Roubíčková třetinu domu na rohu Jungmannovy a Palackého ulice a firmu tam přestěhovala. Adéla se provdala za chemika Artura Steinhauera, který založil v Modřanech továrnu Interpharma na výrobu léčiv. 

Smutné konce

Zatímco starší dcera Helena Mautnerová spolu s rodinou v únoru 1939 prozíravě emigrovala do Spojených států, kde žil již od roku 1923 její bratr, Steinhauerovi zaváhali. Podobně jako mnoho jiných židovských podnikatelů podcenili nebezpečí fašismu a potom už bylo pozdě. Celá rodina včetně dvou malých dětí zahynula někdy v roce 1941 v ghettu v Lodži, kam byli posláni jedním z prvních transportů. Také Arnoštku Roubíčkovou potkal smutný osud. Nacisté jí její původ i majetek spočítali - v roce 1942 byla nejdříve deportována do Terezína a odtud pak do vyhlazovacího tábora v Treblince, kde neznámo kdy umírá.

TIP: Pražská Coco Chanel: Kde šily největší prvorepublikové hvězdy?

A co se stalo se salonem? V roce 1939 se dostal na soupis židovských firem a jako takový získal v roce 1940 nuceného správce. Tím se stal bývalý zaměstnanec firmy Karl Kraus. Majetek salonu obratem rozkradl a mnoho ze zaměstnanců nechal totálně nasadit do továren. V roce 1943 byl Modelový dům Arnoštka Roubíčková definitivně vymazán z obchodního rejstříku…

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907