Klenot z carského dvora: Fabergého vejce s palácem Gatčina
Fabergého vejce jsou luxusní zdobená vejce, která vytvořil klenotník Peter Carl Fabergé a jeho dílna v letech 1885 až 1917. Nejznámější z nich byla vyrobena pro ruskou carskou rodinu jako velikonoční dárky. Jedno takové věnoval car Mikuláš II. své matce Marii Fjodorovně.
S touto tradicí začal car Alexandr III. a pokračoval v ní i jeho syn Mikuláš II. Každé z 52 vajec patřících carské rodině bylo jedinečným mistrovským dílem z drahých kovů a kamenů, a uvnitř se často skrývalo překvapení.
Miniatura honosného sídla
V roce 1901 vyrobili mistři Peter Carl Fabergé (1846–1920) a Michail Jevlampijevič Perchin (1860–1903) ve Fabergého dílně vejce, které daroval Mikuláš II. o Velikonocích své matce, carevně Marii Fjodorovně. V něm se schovávala miniaturní zlatá replika paláce v Gatčině, carevniny zimní rezidence.
Honosný zámek Gatčina s rozsáhlým anglickým parkem, s jezery a pavilony se nachází 45 kilometrů jihozápadně od Zimního paláce v Petrohradě. Nechala ho postavit Kateřina II. pro svého favorita hraběte Orlova podle návrhu architekta Antonia Rinaldiho ve stylu klasicismu a romantického historismu. Po Orlovově smrti ho odkoupila a darovala synovi, pozdějšímu caru Pavlovi I. Ten Gatčinu upravil na jedno ze svých hlavních sídel. Jeden ze současníků zámek chválil slovy: „Mistrovské umělecké dílo, kterému zdejší krásná příroda pomohla více než kterémukoli jinému sídlu v blízkosti carského hlavního města.“
V majetku panovnické rodiny zůstal až do roku 1917. Po bolševické revoluci sloužil jako muzeum a později jako vojenská škola. Během druhé světové války byl zámek těžce poškozen německou armádou a jeho rekonstrukce probíhá dodnes.
Mistrovské dílo
Vejce je zhotoveno ze zlata, stříbra, briliantů, horského křišťálu, perel a sametové podšívky. Při výrobě bylo využito několika složitých technik smaltování, které byly charakteristické pro Fabergého dílnu. Jednalo se o průsvitný (transparentní) smalt, který vznikl použitím průsvitné smaltové vrstvy nanesené na precizně gravírovaný povrch zlata. A také barevný opakní (neprůhledný) smalt, který vytvořil kontrast mezi různými barvami a materiály.
Dále byly při gilošování (guilloché) vyryty opakující se geometrické vzory do kovového povrchu, na který se následně nanesl průsvitný smalt. Tento proces vytváří krásný efekt hloubky a hry světla.
Na povrchu vejce je namalován jemný vzor zelených a zlatých listů, růžových růží a červených stuh svázaných do mašlí. Miniaturní palác není ve vejci upevněn a lze jej vyjmout. Je vyroben ze zlata technikou quatre-couleur, při níž se používají čtyři odlišné barvy smaltu k vytvoření bohatého a kontrastního designu. Na dokonalé miniatuře paláce lze rozeznat takové detaily, jako jsou děla, vlajka, socha Pavla I. a prvky krajiny včetně zahradních ornamentů a stromů. Pod palácem je malý prostor pravděpodobně pro šperk, který se bohužel dávno ztratil.
Carevna Marie Fjodorovna uchovávala vejce v Aničkovském paláci v Petrohradě. Po revoluci v roce 1917 přešel do vlastnictví pravnuka Pavla I., milionáře Alexandra Alexandroviče Polovcova, který emigroval do Paříže. Poté ho roku 1930 získal americký průmyslník a mecenáš Henry Walters z Baltimoru, který ho o rok později předal do jím založeného Walters Art Museum. Zde se dodnes nachází vedle mistrovských děl El Greca, Raffaela či Maneta.
