Carské poklady: Proč jsou Fabergého vejce nejžádanějšími klenoty světa?

21.01.2020 - Kamil Rodan

Korunované hlavy Velké Británie, Švédska a Monaka nebo američtí magnáti Forbesové. Ti všichni se zařadili mezi vyvolené, kterým se podařilo získat do svého vlastnictví jeden z nejdražších klenotů světa – pověstné Fabergého vejce

<p>Sběratelé vyhledávají především původní Fabergého vajíčka, jejichž kvalita a umělecká hodnota nebyla do dnešních dnů překonána</p>

Sběratelé vyhledávají především původní Fabergého vajíčka, jejichž kvalita a umělecká hodnota nebyla do dnešních dnů překonána


Reklama

Tradice těchto slavných děl je spjata s ruským carským dvorem a oslavou pravoslavných Velikonoc. Když v roce 1885 zakoupil car Alexandr III. (1845–1894) pro svou manželku carevnu Marii Fjodorovnu (1847–1928) první ze série divukrásných vajíček, netušil, že tímto ojedinělým činem založil zvyklost, která se bude na ruském dvoře udržovat až do pádu carské říše (1917) a v obnovené podobě vstoupí i do 21. století.

Rodina Fabergé

První velikonoční vajíčko vyrobil pro cara Alexandra III. u příležitosti 20. výročí zasnoubení carského páru klenotník ze slavné šperkařské rodiny Peter Carl Fabergé (1846–1920). Jeho hugenotští předkové byli po zrušení ediktu nantského (1685) vyhnáni z francouzské Pikardie. Zákaz vyznávat protestantské náboženství donutil rodinu usadit se v německém městě Schwedt an der Oder. Po zhruba 115 letech (okolo roku 1800) přesídlil Peterův dědeček Carl do tehdejší ruské provincie Pernau u Baltu v jihozápadním Estonsku. Tam se také narodil Peterův otec Gustav, který se o pár let později vyučil u vyhlášených petrohradských klenotníků Andrease Ferdinanda Siegela a Johanna Wilhelma Keibela řemeslu, které mělo o několik desetiletí později vynést rodinu Fabergé na pověstný klenotnický Olymp

Otevření petrohradské klenotnické dílny firmy Fabergé v roce 1842 završilo dosavadní snažení rodiny a otevřelo jí v novém prostředí nečekané možnosti. Gustav Fabergé se však podvědomě cítil doma více v Německu než v Rusku a toužil se tam vrátit. Pod záminkou poskytnutí čerstvě narozenému synovi Peterovi co nejlepší vzdělání, využil situace a s rodinou se v roce 1860 přestěhoval do Drážďan. Vedením petrohradského obchodu a řízením všech záležitostí kolem jeho provozu pověřil jednoho ze svých kolegů a přátel.  

Dobytí Ruska 

Peter se s klenotnickým řemeslem seznamoval nejprve v dílně vyhlášeného frankfurtského odborníka Friedemanna, formální vzdělání pak ukončil absolutoriem na šperkařské škole v Hanau. Při studijních cestách po Evropě se zejména ve Francii, Británii a Itálii seznámil s tradičními technikami i novinkami v oboru a po návratu do Ruska (1870) se ihned zapracoval v otcově dílně, kterou v roce 1872 v pouhých šestadvaceti letech převzal.

Společně s bratrem Agathonem (1862–1895), který se věnoval navrhování šperků, začali dobývat ruský trh. Zájem petrohradské smetánky zajistila skvělým klenotníkům zejména velká moskevská výstava roku 1882, na které se firma prezentovala kopiemi šperků antického pokladu starověkých Skythů. Nevšední zájem cara Alexandra III., který převzal nad výstavou záštitu, zajistil Peterovi a jeho firmě nejen zlatou medaili, ale také přízeň carevny, která si u Fabergeů zakoupila manžetové knoflíčky ve tvaru hmyzu, jednoho z oblíbených starořeckých symbolů.   

Dánská inspirace

Prvotřídní umělci vyráběli stolní stříbro, hodiny, dekorativní sošky, šperky a další klenotnické skvosty broušením kamenů nevídané hodnoty, tepáním, gravírováním, cizelováním, ale zejména technikou emailování. Od roku 1885 se začala firma specializovat na výrobu vajíček pro ruský carský dvůr. Fabergého údajně k tomuto nápadu inspirovala návštěva dánského královského dvora, v jehož klenotnici se jedno takové vajíčko nacházelo. 

Myšlenka spojit tradici ruských Velikonoc se zlatnickým a šperkařským uměním se u carského dvora, podporujícího vše ruské, setkala s mocnou odezvou. Alexandr III., nadšený nápadem, se rozhodl udělat radost své manželce, rozené princezně dánské, a u klenotníka jí objednal první velikonoční vajíčko. Navenek jednoduchý model z bílého smaltovaného zlata však v sobě skrýval mnohem hlubší smysl. Vnitřní stranu vajíčka totiž tvořila zlatá skořápka – žloutek, v němž seděla zlatá slepička, a v té se nacházela replika ruské imperiální koruny ozdobená rubínovým přívěskem. Carevnin úžas nad manželovou pozorností a chvála překrásného dárku zajistila firmě Fabergé výsadní postavení u dvora a samotnému Peterovi titul vrchního carského zlatníka a dodavatele.    

Šestapadesát klenotů

Vajíčka o průměrné velikosti 10–15 centimetrů vyráběli klenotníci po dobu delší než rok z porcelánu, slonové kosti, případně z křišťálu. K jejich zdobení používali zlato kombinované s perlami a drahokamy. Všech šestapadesát klenotů, vyrobených v období 1885–1917, si zachovalo „filozofii“ prvního vajíčka v řadě a ve svých útrobách ukrývaly (na způsob ruských matrjošek či dnešních německých kindervajíček) důmyslná překvapení.

Peter Fabergé, jehož firma o sedmi stech zaměstnancích expandovala kromě Petrohradu také do Moskvy, Oděsy, Kyjeva a Londýna, vyrobila v průběhu let 1882–1917 na 150 000 kusů šperků a klenotů a stala se jednou z nejvyhledávanějších šperkařských firem světa. V roce 1900, u příležitosti světové výstavy v Paříži, prezentovala se svolením carské rodiny klenotnická vajíčka, která se zatajeným dechem obdivovali návštěvníci ze všech koutů světa.

I přesto, že se Peter Fabergé stal nositelem řady mezinárodních titulů (například dvorní klenotník skandinávských králů) a ocenění (například zlatá medaile z výstav v Norimberku a Kodani, mistr pařížských klenotníků, řád čestné legie), zůstal věrný ruskému carskému dvoru, pro který nadále vyráběl své mistrovské kousky. Nejprve pro cara Alexandra III. a po jeho smrti v roce 1894 pro jeho syna a posledního ruského panovníka Mikuláše II. (1868–1918).

Každý kus byl vyroben pouze v jednom provedení a svou podobou sledoval většinou konkrétní událost spojenou s historií nebo současností vládnoucího rodu Romanovců. Vrcholu dosáhla firma Fabergé v roce 1913, kdy celé Rusko slavilo společně s carem a jeho rodinou třísté výročí trvání dynastie Romanovců. Při té příležitosti vyrobila jubilejní vajíčko s osmnácti miniaturami ruských vládců od prvního Romanovce na ruském trůně Michaila Fjodoroviče přes Petra Velikého a Kateřinu II. až po Mikuláše II.

Zlé časy

Vstup Ruska do války vedl k omezení obchodní činnosti. Firma se zapojila do válečných dodávek a dotovala značné množství zbrojního i humanitárního materiálu, ale nadále se věnovala také výrobě jubilejních vajíček. Jejich náměty kopírovaly válečnou tematiku, která se odrazila zejména na stříbrozlatém vajíčku s motivem červeného kříže (1915), nebo na ocelovém vojenském vajíčku z nefritu (1916) připomínajícím zbrojení a hrůzy války. 

Revoluce roku 1917, pád režimu a brutální vyvraždění carské rodiny znamenaly definitivní konec starého světa. Pro Petra Fabergého nastaly zlé časy. Znárodněním podniku a založením zaměstnaneckého komitétu přišel téměř o veškerý majetek. Aby zachránil alespoň holý život, spěšně opustil Rusko a přes Finsko uprchl do německého Wiesbadenu, kde se natrvalo usadil. Zemřel v září 1920 během návštěvy syna ve švýcarském Lausanne. Pochován je ve francouzském Cannes. 

Tragický osud svého tvůrce kopírovala také jeho díla. Ve víru revolučního běsnění se některá ztratila, jiná byla zničena a řada prodána nastupujícím režimem do zahraničí. Potomci slavného klenotníka postrádali geniálního ducha otce a předků a v jejich díle dále nepokračovali. Zůstali však držiteli licence na receptury a výrobu slavných klenotů a přemýšleli jak s ní naložit.

TIP: Tajemství jantarové komnaty: Kde se skrývá poklad ukradený nacisty?

Až v roce 1989 dospěli Fabergého potomci k rozhodnutí prodat ji dávnému souputníku, firmě Viktor Mayer, sídlící v německém Pforzheimu. Klenotnická společnost, která se stejně jako Fabergé účastnila roku 1900 pařížské světové výstavy, navázala na slavnou tradici ruské ruského podniku a vedle drobných šperků na bázi Fabergého vajíček vyrobila v roce 1990 u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru bývalému ruskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi první novodobé Fabergého vajíčko v historii.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907