Organická robotika: Syntetického perutýna pohání elektrická krev

23.06.2019 - Stanislav Mihulka

Nová robotická ryba má krev, která zároveň slouží jako elektrolyt baterie i hydraulická kapalina

<p>Měkký organický robot v podobě ryby</p>

Měkký organický robot v podobě ryby


Reklama

Roboti už dávno nepřipomínají plechovky s obličejem, rukama a nohama. Inženýři americké Laboratoře organické robotiky postavili unikátního robotického perutýna, který ke svému provozu nepotřebuje tradiční baterie. Je to měkká hydraulická ryba s velmi specifickou robotickou krví.

Každý robot potřebuje energii. V dnešní době baterie stále ještě, bohužel, obvykle přidávají robotům na hmotnosti. Větší hmotnost zase znamená větší velikost, nižší rychlost a pohyblivost, a také menší dosah. Proto se vědci a inženýři již delší dobu snaží zabudovat zdroj energie pro roboty do komponent, které robot i tak nezbytně potřebuje.

TIP: Robotická sépie BionicFinWave je specialistkou na plavbu potrubím

Robotický perutýn o délce 40 centimetrů má ve svém měkkém těle robotickou krev, která hraje roli elektrolytu baterie. Zároveň ale také představuje kapalinu hydraulického systému, který obstarává pohyb syntetického perutýna. Díky tomu je robotická ryba podstatně lehčí. Na jedno nabití své robotické elektrické krve může autonomně plavat ve vodě asi 36 hodin.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907