Ostrov pohřbený lávou znovu ožil: Vědci zkoumají návrat rostlin na Nišinošimu
Na japonském sopečném ostrově Nišinošima, který v roce 2013 prakticky zanikl pod nánosy lávy a popela, se i přes zdánlivý konec života nečekaně objevily nové rostliny – a jejich DNA odhalila fascinující příběh návratu přírody.
Když v roce 2013 vybuchla sopka na odlehlém japonském ostrově Nišinošima, zdálo se, že život tu zcela skončil. Žhavá láva a vrstvy popela pohřbily původní pevninu a zničily prakticky všechnu faunu i flóru. Z kdysi zeleného ostrůvku v Pacifiku se stala černá, pustá krajina. Přesto se o několik let později objevilo cosi překvapivého – rostliny se na ostrov začaly vracet.
Ostrov, který znovu ožil
Nišinošima leží v Pacifiku asi 850 kilometrů jižně od Tokia. Eruptivní aktivita je tu častá, ale událost z listopadu 2013 byla výjimečná. Z podmořského sopouchu vytryskla láva, která nejprve vytvořila nový ostrůvek, a nakonec ho zcela překryla i s původní pevninou. Téměř vše živé bylo zničeno. Přesto příroda ukázala svou odolnost.
V roce 2019, těsně před další erupcí, se vědcům z Tokijské metropolitní univerzity podařilo na ostrově objevit šruchu zelnou (Portulaca oleracea), nenápadnou, ale houževnatou rostlinu známou z mnoha koutů světa včetně třeba Česka. Jak se sem ale dostala? A proč právě ona?
Nečekaný návrat rostlin
Genetická analýza ukázala, že rostliny z Nišinošimy jsou blízce příbuzné populacím z nedalekého ostrova Čičidžima. Nejsou však totožné – jejich DNA nese stopy tzv. „zakladatelského efektu“. To znamená, že celou novou populaci odstartovalo jen několik málo semínek, která na ostrov dorazila. Z tohoto geneticky omezeného „startovního balíčku“ pak vznikla zcela nová linie rostlin.

Semena šruchy jsou velká sotva jako zrnka máku, plochá a lehká. Díky svému tvaru se snadno šíří: mohou plout po oceánských proudech, nechat se unášet větrem, nebo dokonce přežít cestu v ptačím žaludku. To z nich dělá ideální kolonizátory nově vzniklých území.
Křehký ekosystém s nejistou budoucností
Přestože se rostliny dokázaly na Nišinošimu vrátit, jejich budoucnost je podle biologů nejistá. Ostrov i nadále zůstává velmi aktivní sopkou, jejíž erupce mohou během okamžiku přepsat celou mapu ostrova. Každý nový výbuch tak znamená potenciální konec i nový začátek zároveň.
Studie zveřejněná v časopise Plant Systematics and Evolution ale ukazuje, že i v extrémních podmínkách může příroda nalézt cestu. A že i drobné semínko může být zárodkem zcela nového ekosystému.