Fosilie považovaná více než století za obřího korýše se ukázala být možná největším štírem, jaký kdy obýval Zemi
Nové srovnání fosilií naznačuje, že jeden z největších suchozemských predátorů své éry nebyl korýš, ale gigantický štír.
V době, kdy se život na souši teprve rozvíjel, mohl evropským pobřežím vládnout metrový štír Praearcturus gigas. (ilustrace: Natural History Museum, Franz Anthony, CC BY 4.0)
V roce 1871 byly v Rowlestone v anglickém hrabství Herefordshire objeveny fosilie dávného velkého členovce, kterého paleontolog Henry Woodward považoval za obřího korýše podobného stínkám a svinkám. Tato hypotéza se odráží i v pojmenování fosilie Praearcturus gigas (Arcturus je rod současných korýšů).
Teprve v 80. letech 20. století začali vědci uvažovat o tom, že by Praearcturus nemusel být superstínkou, ale že by se ve skutečnosti mohlo jednat o štíra. Chyběly ale důkazy. Dochovalo se jen několik fragmentů těla, mezi nimiž scházel charakteristický štíří ocas.
V roce 2015 se ale situace změnila, když paleontologové objevili v Kanadě dávného štíra pojmenovaného Eramoscorpius. Ten je sice o něco menší než Praearcturus, pochází ale ze stejného období před 415 miliony let a sdílí s ním řadu společných znaků.
Obojživelný obr mezi štíry
Richard Howard, paleontolog a kurátor sbírky fosilních členovců v Přírodovědném muzeu v Londýně, se svými spolupracovníky na základě těchto nových poznatků nedávno znovu prozkoumali fosilii praearktura a dospěl k přesvědčivému závěru, že šlo skutečně o obrovitého štíra, který žil v období spodního devonu.
Různé části exempláře Praearcturus gigas z formace St Maughan's na lokalitách Rowlestone (A, B, D, E) a Longtown (C) v anglickém hrabství Herefordshire. (zdroj: Palaeontology, Richard J. Howard, CC BY 4.0)
Zřejmě jde o největšího štíra, s jakým se odborníci doposud setkali. S 16 cntimetrů dlouhými klepety a tělem, jehož délka přesahovala jeden metr, musel být v ekosystému před 415 miliony let učiněným zjevením. V období spodního devonu byl život na souši stále v počátcích, takže jen málokterý jiný živočich schopný pohybovat se po souši dosahoval podobných rozměrů. Podle vědců je možné, že Praearcturus žil obojživelným způsobem života.
Tak veliký štír zřejmě neměl žádné významné konkurenty mezi predátory a mohl svému prostředí zcela dominovat. Mohl si vybírat z nabídky kořisti na souši, kde žili zejména drobní členovci, a také v mělké vodě, což byl patrně jeho primární zdroj potravy.
