Oteplování oceánů ohrožuje mikroba, který vyrábí třetinu kyslíku na Zemi
Mikroskopická sinice, která produkuje téměř třetinu kyslíku planety a tvoří základ mořských potravních sítí, může podle rozsáhlé studie čelit vážným problémům v důsledku oteplování oceánů.
Bez fotosyntézy by Země nebyla živoucí planetou. Většinu kyslíku na ní produkují rostliny, řasy a sinice – celkově se tyto mořské mikroorganismy na produkci kyslíku podílejí ze zhruba 50 %. Zcela nezastupitelnou roli v tomto procesu hraje nejhojnější fotosyntetický organismus na Zemi – jednobuněčná sinice Prochlorococcus. Tento mikroskopický mořský mikroorganismus, který je ještě menší než typické sinice, zajišťuje téměř třetinu produkce kyslíku a představuje tak zásadní článek ekologických potravních sítí.
Více tepla, méně sinic
Nová studie bohužel ukazuje, že Prochlorococcus a organismy, které na něm závisí, mohou být vůči oteplování oceánů zranitelnější, než se doposud předpokládalo. Tyto sinice obývají více než 75 % povrchových vod, především v tropických a subtropických oblastech, kde jsou adaptované na teplé a na živiny chudé prostředí.
Přestože se zdá, že teplo by jim mohlo svědčit, ani zdaleka to tak není. Oceánografové z Washingtonské univerzity během 13 let trvajícího výzkumu mapovali v rámci 90 expedic množství sinic Prochlorococcus. Rozsáhlý výzkum ukázal, že rychlost jejich dělení se liší podle teploty vody.
Ideální teplotní rozsah pro tyto mořské mikroorganismy je 19 až 28 °C. Při teplotách nad 30 °C jejich dělení zpomaluje až o dvě třetiny. Vedle teploty vědci zkoumali také vliv slunečního záření a množství živin, obojí má ale na rychlost dělení sinic menší vliv než teplota. Adaptace sinic Prochlorococcus na prostředí chudé na živiny je podle vědců mohlo připravit o původní geny, díky kterým byly odolnější vůči vyšším teplotám.
Nejistá budoucnost
Sinice Prochlorococcus pochopitelně nejsou jediné, které se o fotosyntézu a tím i produkci kyslíku starají. Jejich místo by mohly zaujmout tropické sinice Synechococcus, které jsou vůči vyšším teplotám odolnější. Ty jsou ale ve srovnání se sinicemi Prochlorococcus náročnější na živiny.
Jak přesně by taková změna ovlivnila potravní sítě, zatím není jasné. Studie publikovaná v odborném časopisu Nature Microbiology naznačuje, že do konce století by produktivita Prochlorococcus mohla v tropických oblastech klesnout o 17 % při mírném oteplování a o 51 % při extrémnějším scénáři, zatímco globálně by to mohlo znamenat pokles 10 až 37 %. Z pozemského prostředí ale sinice Prochlorococcus podle vědců nezmizí, jen by se mohly v budoucnu posouvat blíže směrem k pólům.
