Ozvěny studené války: Jaderné testy dnes pomáhají ochraně zvířat

24.08.2019 - Zuzana Teličková

Testování jaderných zbraní v 50. a 60. letech má i své pozitivní využití. Vědci jsou totiž díky němu schopni měřit množství radiouhlíku v rozích, klech, kopytech, nehtech, vlasech i zubech zvířat a určit, kdy se které zvíře narodilo nebo pošlo.

<p>Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.</p>

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.


Reklama

Informace o množství radiouhlíku v dané tkáni je klíčová v boji proti pytláctví, a to především u slonů, nosorožců a hrochů. Metoda je založena na porovnávání množství radiouhlíku v dané tkáni s kolísavou křivkou představující množství radiouhlíku v atmosféře vzniklého testováním atomových bomb. Objev by mohl do značné míry zamezit například nelegálnímu obchodu se slonovinou, který pomalu ale jistě vyhlazuje africké slony.

„Tento nezákonný obchod vydělává ročně miliony dolarů,“ říká geochemik Thure Cerling z University of Utah. „Odkud konkrétní materiál pochází? Z nedávno uloveného zvířete nebo z nějakého vládního skladu? To jsou důležité otázky, kterými vždy začíná vyšetřování.“

TIP: Vyčenichat bílé zlato aneb Český pes bojuje proti lovcům slonů

Všichni živočichové žijící v dnešní době, včetně člověka, mají ve svých tkáních radiouhlík pocházející z testování jaderných zbraní během studené války. Záření se totiž dostalo z životního prostředí do potravního řetězce a odtud do všech živých organismů. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907