Podceňovaný smysl: Vědci začínají rozplétat tajemství velrybího čichu

31.01.2017 - Zuzana Teličková

Nejnovější výzkumy naznačují, že vědci dosud podceňovali schopnosti velryby grónské, o níž se předpokládalo, že má velmi špatný čich

Velryba grónská (Balaena mysticetus) -<p>Rytina velryby grónské, jejíž latinské jméno<em> Balaena mysticetus</em> naznačuje, že jde o tajemného živočicha. To platí dodnes a v důsledku toho je stále k dispozici i minimum fotografií daného druhu</p>
Velryba grónská (Balaena mysticetus) -

Rytina velryby grónské, jejíž latinské jméno Balaena mysticetus naznačuje, že jde o tajemného živočicha. To platí dodnes a v důsledku toho je stále k dispozici i minimum fotografií daného druhu


Reklama

Hans Thewissen ze Severovýchodní lékařské a farmakologické univerzity v Rootstownu navázal na zkušenosti domorodých obyvatel Aljašky, kteří velryby grónské loví a vědí, že oheň založený na pevnině zažene velryby od pobřeží.

Thewissen po důkladném prozkoumání mozku čtyř velryb objevil nervy vedoucí z nozder k mozku, kde se napojují na tzv. čichové bulby, které posílají pachové vjemy dále do mozku.

TIP: Boj o život aneb Zvířecí starosti o spižírnu

U jiných savců velikost bulbů v poměru k mozku zhruba napovídá, jak dobře má živočich vyvinutý čich. Thewissenův tým zjistil, že u velryb tvoří asi 0,13 procent celého mozku. „Podobně je tomu u makaků a paviánů,“ říká Thewissen, „a to jsou zvířata, která mají dobrý čich – rozhodně lepší než člověk.“

Podle Thewissena používají velryby čich k tomu, aby našly kril. Korýši totiž vydávají silný pach, který cítí také ptáci či tuleni. „Dalo by se očekávat, že takoví specialisté na kril jako jsou velryby grónské, budou mít lépe vyvinutý čich než třeba plejtváci, kteří se živí rozmanitější potravou,“ říká Henry Pihlström z univerzity v Helsinkách.

Velryby však nemusí čich používat jen k vyhledávání potravy. Může se jim hodit také při hledání partnera či při útěku před predátorem. Studie pomohla lépe pochopit mozek velryb grónských, který však i nadále zůstává do značné míry záhadou.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.

Zajímavosti

V prachu se může skrývat rezistence na antibiotika 

Věda

Půlmilionový roj sarančat pustinných (Desert locust) dokáže za jediný den spořádat stejné množství jídla jako 10 slonů, 25 velbloudů nebo 2 500 lidí. Velké roje mohou mít až 80 milionů jedinců.

Revue

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci

Historie

Požár při testu motorů Reaver.

Vesmír

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907