Podceňovaný smysl: Vědci začínají rozplétat tajemství velrybího čichu

31.01.2017 - Zuzana Teličková

Nejnovější výzkumy naznačují, že vědci dosud podceňovali schopnosti velryby grónské, o níž se předpokládalo, že má velmi špatný čich

Velryba grónská (Balaena mysticetus) -<p>Rytina velryby grónské, jejíž latinské jméno<em> Balaena mysticetus</em> naznačuje, že jde o tajemného živočicha. To platí dodnes a v důsledku toho je stále k dispozici i minimum fotografií daného druhu</p>
Velryba grónská (Balaena mysticetus) -

Rytina velryby grónské, jejíž latinské jméno Balaena mysticetus naznačuje, že jde o tajemného živočicha. To platí dodnes a v důsledku toho je stále k dispozici i minimum fotografií daného druhu


Reklama

Hans Thewissen ze Severovýchodní lékařské a farmakologické univerzity v Rootstownu navázal na zkušenosti domorodých obyvatel Aljašky, kteří velryby grónské loví a vědí, že oheň založený na pevnině zažene velryby od pobřeží.

Thewissen po důkladném prozkoumání mozku čtyř velryb objevil nervy vedoucí z nozder k mozku, kde se napojují na tzv. čichové bulby, které posílají pachové vjemy dále do mozku.

TIP: Boj o život aneb Zvířecí starosti o spižírnu

U jiných savců velikost bulbů v poměru k mozku zhruba napovídá, jak dobře má živočich vyvinutý čich. Thewissenův tým zjistil, že u velryb tvoří asi 0,13 procent celého mozku. „Podobně je tomu u makaků a paviánů,“ říká Thewissen, „a to jsou zvířata, která mají dobrý čich – rozhodně lepší než člověk.“

Podle Thewissena používají velryby čich k tomu, aby našly kril. Korýši totiž vydávají silný pach, který cítí také ptáci či tuleni. „Dalo by se očekávat, že takoví specialisté na kril jako jsou velryby grónské, budou mít lépe vyvinutý čich než třeba plejtváci, kteří se živí rozmanitější potravou,“ říká Henry Pihlström z univerzity v Helsinkách.

Velryby však nemusí čich používat jen k vyhledávání potravy. Může se jim hodit také při hledání partnera či při útěku před predátorem. Studie pomohla lépe pochopit mozek velryb grónských, který však i nadále zůstává do značné míry záhadou.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907