Podeváté rekordní hodnoty: Světové oceány dál hromadí přebytečné teplo
Nová studie ukazuje, že oceány pohlcují stále více tepla z globálního oteplování a jejich tepelný obsah láme rekordy už devátý rok po sobě.
Světové oceány loni absorbovaly bezprecedentní množství tepla. Podle nové analýzy publikované v odborném časopise Advances in Atmospheric Science přijaly oceány v roce 2025 o 23 zettajoulů tepelné energie, což představuje devátý rekordní rok v řadě, pokud jde o tzv. oceánský tepelný obsah. O rok dříve to bylo 16 zettajoulů. Jde zároveň o nejdelší souvislou sérii rekordních hodnot, jaká kdy byla v moderních měřeních zaznamenána.
Rekordně horký oceán
Aby bylo možné si tento údaj lépe představit, vědci jej přirovnávají k extrémnímu měřítku: jde o energetický ekvivalent zhruba 12 atomových bomb svržených na Hirošimu, které by vybuchovaly každou sekundu po celý rok. Takto masivní nárůst tepla podle autorů studie jasně ukazuje, že klimatický systém Země je mimo tepelnou rovnováhu a dál energii hromadí.
Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla, které zůstává v zemském systému v důsledku emisí skleníkových plynů. Právě proto je jejich oteplování jedním z nejspolehlivějších ukazatelů dlouhodobé změny klimatu – na rozdíl od teploty vzduchu není tolik ovlivněno krátkodobými výkyvy.
Vědci sledují oceánské teplo několika způsoby. Jedním z nich je globální průměrná teplota povrchu oceánu, tedy teplota horních několika metrů vody. Ta byla v roce 2025 třetí nejvyšší v historii měření, přibližně o 0,5 °C vyšší než průměr z let 1981–2010. Ještě důležitější je však oceánský tepelný obsah, který zahrnuje celkové množství energie uložené ve vodním sloupci.
Autoři studie analyzovali data z horních 2 000 metrů oceánu, kde se ukládá většina přebytečného tepla, a to na základě měření institucí jako NOAA National Centers for Environmental Information, Copernicus Climate Change Service a Chinese Academy of Sciences. Nejvýraznější oteplení bylo zaznamenáno v tropických oblastech Atlantiku, ve Středozemním moři, severním Indickém oceánu a také v Jižním oceánu kolem Antarktidy.
Takto teplý oceán má dopady na celkové klima – podporuje vznik mořských veder, mění atmosférickou cirkulaci a zesiluje globální srážkové extrémy. Zároveň dodává energii tropickým cyklónám, které pak mohou být ničivější.
Podle vědců sehrálo oceánské oteplování roli i v nedávných extrémních událostech – od ničivého hurikánu Melissa v Karibiku, přes silné monzunové deště v Pákistánu, až po rozsáhlé povodně v povodí Mississippi. Oteplování oceánů už dnes výrazně ovlivňuje celý systém Země – od počasí přes klima až po lidskou společnost.
Jak se měří oceány
Oceánský tepelný obsah je veličina, která vyjadřuje celkové množství tepelné energie uložené ve vodách světových oceánů, obvykle v určité hloubce (nejčastěji v horních zhruba 2 000 metrech). Nejde tedy jen o teplotu mořské hladiny, ale o součet tepla obsaženého v obrovském objemu vody, měřený v jednotkách energie – nejčastěji v zettajoulech. Protože oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla vznikajícího v důsledku zesíleného skleníkového efektu, je oceánský tepelný obsah jedním z nejspolehlivějších ukazatelů dlouhodobého globálního oteplování: reaguje pomaleji než atmosféra, ale věrně zaznamenává, kolik energie se v klimatickém systému skutečně hromadí.
