Podivuhodný vesmírný souboj: Bílý trpaslík vysílající záhadný paprsek

10.08.2016 - Martin Reichman

Skupina amatérských astronomů narazila na hvězdný systém, který se chová zcela odlišně, než jakýkoliv jiný, se kterým jsme se dosud setkali


Reklama

Systém AR Scorpii se na obloze nachází v souhvězdí Štíra a leží 380 světelných let od Slunce. Skládá se z rychle rotujícího bílého trpaslíka – hvězdy o velikosti Země, která ale obsahuje 200 tisíckrát více hmoty než naše planeta – a chladného červeného trpaslíka o hmotnosti třetiny Slunce. Složky systému kolem sebe obíhají jednou za 3,6 hodiny v kosmickém tanci přesném jako hodinky.

Záhada vesmírného majáku 

Díky tomuto neobvyklému kosmickému tanci vykazuje tento dvojhvězdný systém řadu podivných vlastností. Bílý trpaslík s vysokou frekvencí otáčení a se silným magnetickým polem urychluje elektrony téměř na rychlost světla. Tyto vysoce energetické částice při svém pohybu kosmickým prostorem emitují elektromagnetické záření ve formě paprsku připomínajícího světlo majáku opakovaně blikajícího na povrch červeného trpaslíka. Způsobují tak periodická výrazná zjasnění celého systému každé 1,97 minuty. Zjasnění jsou patrná také na rádiových frekvencích, což u systému s bílým trpaslíkem nebylo dosud nikdy pozorováno.

Pozorované vlastnosti systému AR Sco jsou unikátní a také do jisté míry záhadné. Elektromagnetické vyzařování v širokém rozsahu vlnových délek je známkou, že je generováno elektrony v magnetickém poli. Magnetické pole může být vysvětleno rychle rotujícím bílým trpaslíkem v systému, ale původ elektronů samotných je skutečnou záhadou – není totiž jasné, zda jsou spojeny s bílým trpaslíkem, nebo s chladnější druhou složkou v systému.  

Hvězda AR Scorpii byla poprvé pozorována na počátku 70. let 20. století. Díky pravidelným změnám jasnosti s periodou 3,6 hodiny byla chybně klasifikována jako osamocená proměnná hvězda. Pravý původ změn jasnosti AR Scorpii pomohlo odhalit až zcela nedávno společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů. Podobné pulzace sice byly již v minulosti pozorovány, ale pouze u neutronových hvězd.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Warwick

  • Zdroj fotografií: M. Garlick, ESO



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907