Reklama


Pomůže jen zákaz lovu: Zbytky pralesa pro život nestačí

01.08.2018 - Zuzana Teličková

Podle studie publikované v časopise PLOS ONE dochází ve zbytcích tropických pralesů k rozsáhlému vyhynutí živočichů. Zevrubná studie vědců z University of East Anglia byla zaměřena na dlouhodobý dopad lovu zvěře a kácení pralesů na biodiverzitu tropů v oblastech Atlantického pralesa na východě Brazílie

<p>Obyvatelům kdysi neproniknutelných pralesů dnes místa s relativně nepoškozenými částmi pralesa nestačí. Téměř vyhlazeni byli například i jaguáři (<em>Panthera onca</em>)</p>

Obyvatelům kdysi neproniknutelných pralesů dnes místa s relativně nepoškozenými částmi pralesa nestačí. Téměř vyhlazeni byli například i jaguáři (Panthera onca)


Reklama

Z výzkumu vyplynulo, že i v těch nejzachovalejších částech pralesa veškerý život prakticky vymřel. Pekari bělobradý, tapír jihoamerický, chápan pavoučí, mravenečník velký či jaguár byli v podstatě vyhlazeni, a to i v místech, kde jsou části pralesa relativně nepoškozené.

„Člověk by čekal, že alespoň tyto zbytky pralesa zajistí vysokou biodiverzitu. Naše studie však ukazuje, že tomu tak většinou není, pokud tato místa nejsou přísně chráněna před lovem,“ říká jeden z autorů studie profesor Carlos Peres. Podle něj je potřeba zaměřit se právě na striktní zákaz lovu zvířat, jelikož ochrana samotného lesního porostu k zachování tropických živočichů nestačí.

TIP: Příčiny vymírání obojživelníků: Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

Asi 90 % původního pralesa bylo již nahrazeno pastvinami, zemědělskou půdou či městskou zástavbou a většina rozkouskovaných lesních ploch není větší než fotbalové hřiště. Průměrně se na těchto malých útočištích uchovaly pouhé čtyři z osmnácti druhů zkoumaných savců. Vědci proto navrhují založení nových národních parků a rezervací zvláště tam, kde ohrožené druhy ještě stále přežívají.

S rostoucí lidskou populací, která má v roce 2050 přesáhnout devět miliard, budou tropické pralesy čelit ještě větším hrozbám. „Jen velmi málo oblastí zůstává nedotčených lidskou činností,“ říká Peres. „Je proto zásadní posílit ochranu těch míst, která jsou zatím chráněna jen „papírově“. Závisí na tom celá budoucnost zvířecích obyvatel tropických pralesů.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907