Příčiny vymírání obojživelníků: Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

02.07.2017 - Zuzana Teličková

Vědci zjistili, že vymírání obojživelníků nemá na svědomí jediný faktor, ale že existuje celá řada příčin, jejichž souvislosti zatím nejsou zcela jasné. Z nové studie vyplývá, že snahy zaměřené na jediný problém mohou selhat nebo dokonce celou situaci zhoršit

Vymírání v rekordním tempu -<p>Obojživelníci jsou nejzranitelnějšími živočichy a vymírají dvěstěkrát rychleji než jiné druhy. Na obrázku mločík červený (Pseudotriton ruber)</p>
Vymírání v rekordním tempu -

Obojživelníci jsou nejzranitelnějšími živočichy a vymírají dvěstěkrát rychleji než jiné druhy. Na obrázku mločík červený (Pseudotriton ruber)


Reklama

Celosvětově klesající počet obojživelníků je přičítán predátorům, konkurenci, nemocem, lidskému faktoru, ztrátě a poškození přirozeného prostředí, znečištění přírody, invazivním druhům a klimatickým změnám. „Během posledních sto let došlo k obrovským změnám a obojživelníci se nedokážou vyvíjet dost rychle na to, aby s nimi drželi krok,“ vysvětluje profesor zoologie na Oregon State University Andrew Blaustein. „Propustná kůže a vystavení jak vodním, tak suchozemským problémům pro ně znamená nutnost čelit dvojité pohromě. Na savce, ptáky ani ryby probíhající změny nedopadají tak tvrdě jako na obojživelníky – tedy alespoň prozatím.“

TIP: Metamorfózy studených obojživelníků aneb Rodinný život žab

Někteří vědci se domnívají, že Země prochází obdobím masivního vymírání živočichů podobnou pěti dalším, které proběhly v dávné minulosti. A obojživelníci jsou v úbytku populací na prvním místě. Některé studie odhadují, že rychlost jejich vymírání je asi dvěstěkrát rychlejší než průměrný úbytek jiných druhů. Snahy pochopit, proč ubývá tolik obojživelníků, se doposud zaměřovaly vždy jen na jednu příčinu – plísňová onemocnění, invazivní druhy, UV záření apod. Všechny tyto problémy ovšem mají svoji váhu a celkový stav obojživelných populací lze pochopit jen tehdy, když se zváží všechny příčiny dohromady.

Jedním z příkladů může být plíseň Batrachochytrium dendrobatidis, která byla označena za důvod kolapsu mnoha žabích populací na celém světě. Nicméně v některých populacích nezpůsobuje tato plíseň po řadu let žádné potíže až do doby, kdy populace dosáhne prahu vymření. A zatímco plíseň narušuje elektrolytovou rovnováhu kůže, bojují žáby s dalšími patogeny, které tak mohou mít nejrůznější dopad. Co žáby nakonec zabije je kombinace těchto na sobě nezávislých patogenů. Fakt, že obojživelníci žili na Zemi již před 400 miliony lety – tedy ještě před dinosaury – a všechny změny zatím ustáli, naznačuje, že současné změny v životním prostředí jsou větší než kdykoli předtím.

  • Zdroj textu:

    Příroda 6/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.

Zajímavosti

Podle dřívějších teorií byl výbuch supervulkánu Toba natolik silný, že téměř způsobil vyhlazení nejen lidské rasy, ale i mnoha dalších živočišných druhů.

Věda

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.

Zajímavosti

Podle posledního výzkumu odpovídá hmotnost naší Galaxie 1,5 bilionu sluncí. K uvedené hodnotě vědci dospěli pomocí měření rychlostí kulových hvězdokup, jež obíhají galaktické jádro.

Vesmír

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

Příroda

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907