Příčiny vymírání obojživelníků: Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

02.07.2017 - Zuzana Teličková

Vědci zjistili, že vymírání obojživelníků nemá na svědomí jediný faktor, ale že existuje celá řada příčin, jejichž souvislosti zatím nejsou zcela jasné. Z nové studie vyplývá, že snahy zaměřené na jediný problém mohou selhat nebo dokonce celou situaci zhoršit

Vymírání v rekordním tempu -<p>Obojživelníci jsou nejzranitelnějšími živočichy a vymírají dvěstěkrát rychleji než jiné druhy. Na obrázku mločík červený (Pseudotriton ruber)</p>
Vymírání v rekordním tempu -

Obojživelníci jsou nejzranitelnějšími živočichy a vymírají dvěstěkrát rychleji než jiné druhy. Na obrázku mločík červený (Pseudotriton ruber)


Reklama

Celosvětově klesající počet obojživelníků je přičítán predátorům, konkurenci, nemocem, lidskému faktoru, ztrátě a poškození přirozeného prostředí, znečištění přírody, invazivním druhům a klimatickým změnám. „Během posledních sto let došlo k obrovským změnám a obojživelníci se nedokážou vyvíjet dost rychle na to, aby s nimi drželi krok,“ vysvětluje profesor zoologie na Oregon State University Andrew Blaustein. „Propustná kůže a vystavení jak vodním, tak suchozemským problémům pro ně znamená nutnost čelit dvojité pohromě. Na savce, ptáky ani ryby probíhající změny nedopadají tak tvrdě jako na obojživelníky – tedy alespoň prozatím.“

TIP: Metamorfózy studených obojživelníků aneb Rodinný život žab

Někteří vědci se domnívají, že Země prochází obdobím masivního vymírání živočichů podobnou pěti dalším, které proběhly v dávné minulosti. A obojživelníci jsou v úbytku populací na prvním místě. Některé studie odhadují, že rychlost jejich vymírání je asi dvěstěkrát rychlejší než průměrný úbytek jiných druhů. Snahy pochopit, proč ubývá tolik obojživelníků, se doposud zaměřovaly vždy jen na jednu příčinu – plísňová onemocnění, invazivní druhy, UV záření apod. Všechny tyto problémy ovšem mají svoji váhu a celkový stav obojživelných populací lze pochopit jen tehdy, když se zváží všechny příčiny dohromady.

Jedním z příkladů může být plíseň Batrachochytrium dendrobatidis, která byla označena za důvod kolapsu mnoha žabích populací na celém světě. Nicméně v některých populacích nezpůsobuje tato plíseň po řadu let žádné potíže až do doby, kdy populace dosáhne prahu vymření. A zatímco plíseň narušuje elektrolytovou rovnováhu kůže, bojují žáby s dalšími patogeny, které tak mohou mít nejrůznější dopad. Co žáby nakonec zabije je kombinace těchto na sobě nezávislých patogenů. Fakt, že obojživelníci žili na Zemi již před 400 miliony lety – tedy ještě před dinosaury – a všechny změny zatím ustáli, naznačuje, že současné změny v životním prostředí jsou větší než kdykoli předtím.

  • Zdroj textu:

    Příroda 6/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

I když se Anna z incidentu téměř úplně zotavila, koncem roku 2009 stále ještě trpěla menšími symptomy na rukou a nohou, které způsobilo poranění nervů.

Zajímavosti
Věda

Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko

Válka

Oranžově dráha mezihvězdné komety Borisov.

Vesmír

Londýnské metro, snímek z oslav 150. výročí zprovoznění.

Historie

Královna korpulence - vítězkou letošního klání o nejvypasenějšího medvěda se stala medvědice Holy.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907