Porážka „neporazitelného“ Napoleona: Začala bitva u Aspern a Eßlingu

- Redakce 100+1 historie

<p>Bitva u Aspern a  Eßlingu</p>

Bitva u Aspern a  Eßlingu

21 . 5 . 1809

Reklama

Květnové dny roku 1809 ukázaly, že ani mistr není neomylný. Napoleon, který už léta budil ze spaní evropské panovníky, stanul 21. května 1809 se svou armádou proti Rakousku v bitvě odehrávající se nedaleko rakouských obcí Aspern a Eßling.

Po dvoudenním boji si kupodivu obávaný císař Francouzů nepřipsal na vrub další vítězství, ale musel spolknout hořkou porážku. Jeho protivníkem nebyl nikdo menší než bratr císaře Františka I. Karel, který se rozhodl nedat Napoleonovi nic zadarmo.

TIP: Císařovy fatální chyby: Proč skončil Napoleon u Waterloo?

Na domácí půdě se bil jako lev a zapříčinil francouzskému vojsku třetinovou ztrátu. Francouzi za bitvu zaplatili 7 000 mrtvými a měli 16 000 zraněných. Arcivévoda Karel ztratil 4 286 mrtvých mužů, měl 16 314 raněných, 1 903 pohřešovaných a 837 mužů bylo Francouzi zajato.

Svého vítězství ale arcivévoda Karel nevyužil a ustupující armádu nepronásledoval. A byl to naopak Napoleon, kdo se chopil příležitosti. Uběhlo sotva šest týdnů a zúčtoval s Rakušany v bitvě u Wagramu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907