Kdy přišli Romové na naše území? A co o nich psali středověcí kronikáři?

19.05.2021 - Jitka Tláskalová

Pátrání po cikánské pravlasti není nic snadného. Pokud si však přivoláme na pomoc romštinu a zaměříme se na její shody se sanskrtem, tak snadno určíme, že kořeny tohoto etnika je třeba hledat ve starověké Indii. Kdy však Romové přišli na naše území? A co o nich psali středověcí kronikáři?

<p>Za první skutečně oficiální doklad výskytu Romů na českém území je možné považovat <em>Cikánský list na ochranu psanců,</em> vydaný roku 1423 Zikmundem Lucemburským.</p>

Za první skutečně oficiální doklad výskytu Romů na českém území je možné považovat Cikánský list na ochranu psanců, vydaný roku 1423 Zikmundem Lucemburským.


Reklama

Proč Romové vlastně odešli z původního domova? Jejich pravlast nebyla žádným rájem. Existovala zde celá řada drobných království, která proti sobě neustále válčila, a proto pravděpodobně již ve 3. století došlo k prvnímu hromadnějšímu exodu. 

Domové a Romové

Právě v této době také perský šáh dobyl území dnešního Pákistánu, a řečená oblast se stala kolonií. Toto místo uprchlíky nesmírně lákalo, protože nabízelo mnohem lepší životní podmínky. Vznikla zde i nová etnická skupina Domů, přičemž ze slova „Dom“, které původně znamenalo člověk, pak vzniklo slovo „Rom“ se stejným významem.

S prvními vystěhovaleckými skupinami to však není tak jednoznačné. První jasné doklady o emigraci pochází totiž až z let 241–272, kdy tehdejší šáh Šápúr I. povolal dělníky na stavbu šasterské přehrady. Podle některých badatelů však přijeli sami a bez žen, a tudíž je není možné považovat za předky dnešních Romů.

Další imigrantská vlna pak již plně odpovídá představě, která byla platná i o několik staletí později. Mezi lety 420–438 totiž přišli do Persie kumštýři, jejichž úkolem bylo bavit. Právě v dané době se také pomalu začíná usazovat tradice kočování. Umělci totiž putovali od vesnice k vesnici na vozech tažených voly. Díky tomuto neustálému cestování také potřebovali vykonávat právě ta řemesla, ke kterým nebylo potřeba převážet objemné nebo příliš specializované náčiní. Mezi Romy se tak začali objevovat především koláři (vozy bylo potřeba opravovat opravdu často), košíkáři či ševci.

Matoucí zmínky

Pokud se zaměříme na naše území, pak se za první zmínku o Cikánech považuje pasáž z Dalimilovy kroniky:

„Leta od narození Jezu Krista milostivého
tisícího dvoustého čtyřicátého druhého,
kartasi chodili,
tatarští zvědové byli.“

Už z této krátké ukázky vidíme, že noví příchozí si kronikáře zrovna nezískali. (Dlužno však podotknout, že pamfletista Dalimil měl v lásce málokoho.) Za kartase je přitom označuje proto, že prý říkali „kartas boh“, což se dá velmi volně přeložit, jako „máme hlad“.

Dále se o nich dočteme, že:

„Holi dlouhé v rukou drželi.
Když píti chtěli, s břehů koňmo pívali.“

V tomto případě však nemůžeme s jistotou tvrdit, že se jednalo o Romy, a existuje i názor, že se pod tímto popisem skrývají Mongolové.

Podobně sporná je i zmínka z Popravčí knihy pánů z Rožmberka, která se datuje do roku 1399. Jeden z vyslýchaných loupežníků totiž uvedl, že spoluviníkem je mimo jiné i „Cikán, černý, Ondřejóv pacholek“. V tomto případě však mohlo jít o pouhý přídomek, který tehdy nahrazoval dnešní příjmení.

TIP: Ve jménu rasové čistoty: Jaký osud stihl za války československé Židy a Romy?

Z podobného ranku je pak i několik dalších, více či méně problematických zmínek. Za první skutečně oficiální doklad je tedy možné považovat až Cikánský list na ochranu psanců vydaný roku 1423 Zikmundem Lucemburským, který měl tyto putovníky ochraňovat. Ještě v průběhu 15. století Romové dorazili na území dnešní Francie a později i do dnešního Německa, Španělska, Nizozemí, Dánska nebo Norska a v druhé polovině 16. století již byli roztroušeni po celé Evropě. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907