Císařovy fatální chyby: Proč skončil Napoleon u Waterloo?

19.11.2018 - Kauzy (extra Historie)

Říká se, že po bitvě je každý generál, ale jak je možné, že údajně geniální vojevůdce Napoleon udělal hned od počátku tažení do Belgie z dnešního pohledu tolik osudových chyb?


Reklama

Pečlivě připravený a skvěle utajený záměr vpádu do Belgie klopýtl, když se s vyražením o několik hodin opozdily dva armádní sbory, Vandammův a Gérardův. U Gérarda byla příčinou zrada generála Bourmonta, u Vandamma špatná práce maršála Soulta, náčelníka hlavního štábu. Ten se štábní prací neměl žádné zkušenosti a neposílal každou depeši po několika kurýrech. Pak stačilo, aby posel zbloudil, nebo měl nehodu, a zpráva dorazila pozdě, nebo vůbec ne. A tak téměř polovina Severní armády vyrazila pozdě.

Vojevůdci v nedbalkách

Další chyby následovaly odpoledne 15. června 1815. Napoleon zůstal v Charleroi a postup vpřed sledoval jen zpovzdálí. Hlavní štáb pracoval opět špatně, neboť Vandammovi, postupujícímu vpravo za Prusy, nesdělil, že ho císař podřídil Grouchymu. Vandamme se vzpíral Grouchyho rozkazy provést, díky čemuž ustoupili Prusové snadněji a měli čas zaujmout za Fleurusem obranu.

Na levém křídle Napoleon zjevně improvizoval a Ney, který se náhodou objevil, nedostal ohledně Quatre Bras jasné rozkazy. Síly, které potřeboval, sem navíc nestihly dojít. Je otázkou, jak by Napoleon situaci na tomto křídle řešil, kdyby se Ney z vlastní iniciativy neobjevil…

Wellington byl až do večera patnáctého přesvědčen, že směr postupu na Brusel Napoleon jen předstírá a hlavní úder půjde na Ostende, proto nenařídil soustředění sil a neposlal toho dne jednotky na obranu Quatre Bras. Prohlédl až pozdě večer, a i když pak v noci hnal ke křižovatce, co mohl, nedokázal Napoleonovu strategickému záměru zabránit. Protivník se tak vklínil mezi něj a Prusy, přičemž obě armády následujícího dne rozdělil.

Křížení rozkazů

Klíčovou a tragickou chybu představovalo křížení rozkazů, vyslaných 16. června z hlavního stanu Neyovi a Drouetu d’Erlonovi. Vinu na zamotané situaci nesli Napoleon, Soult i Ney a výsledek byl doslova osudový. Kdyby Ney d’Erlonův sbor dostal, obranu na křižovatce by prorazil a odtud by udeřil Blücherovi do boku tak, jak mu to rámcový Napoleonův rozkaz nařizoval. Kdyby d’Erlon došel k Napoleonovi, udělal by totéž a bitva u Ligny by v obou případech skončila pruskou totální porážkou. Blücher by pak nebyl schopen Wellingtonovi u Waterloo pomoct… 

Podcenění protivníka

Celé dopoledne sedmnáctého Napoleon promarnil. Průzkum, kam zmizeli Prusové, byl minimální, rozkazy Neyovi u Quatre Bras žádné a přesvědčení, že je Blücher rozdrcen, naprosto mylné.

Rozdělení Severní armády pramenilo z nutnosti, ale neslučovalo se s hlavní Napoleonovou zásadou o maximální koncentraci sil před bitvou, kterou chtěl svést. Účelnější by nejspíš bylo sledovat ustupujícího Blüchera menší částí sil, udržovat s tímto odřadem pružnější spojení a mít na mysli možnost, že se Prusové budou chtít s Wellingtonem spojit.

Napoleon udělal chybu, když zaměňoval představy za realitu. Nešlo jen o utkvělou ideu, že Prusové míří pryč z Belgie, ale i o podcenění protivníka, v tomto případě Wellingtona. Císař prohlásil, že Britové jsou mizerní vojáci a Wellington špatný generál…

Dopoledne před bitvou

Opět nebyl proveden žádný noční či ranní průzkum nepřátelských pozic na křídlech. O lesem zakrytém Hougoumontu císař zjevně nevěděl a nikdo se zámeček nepokusil obsadit v době, kdy by to bylo relativně snadné. Francouzům se nepodařilo včas zkoncentrovat síly, proto útok odložili až na jednu po poledni. Vrchní velitel neměl přehled o situaci u Hougoumontu a zjevně jí nevěnoval pozornost, čímž nemohl provést záměr koncentrovaného útoku dvěma sbory. 

Uvažuje se i o tom, že se Napoleon a jeho štáb zmýlili ve čtení mapy, což mohlo mít v celkovém hodnocení situace určitý dopad. Nejhorší chybu ze všech však Napoleon učinil tím, když ignoroval vše, co naznačovaly zprávy hlídek z krajního pravého křídla i Grouchyho depeše. Císař měl počítat s možností, že se objeví Prusové (a od jedenácté o tom dostával informace), ale Grouchyho zpět nepřivolal. Učinil to až takzvaným rozkazem z jedné hodiny, který nejspíš odešel o dvě hodiny později. Touto chybou si bitvu sám prohrál.

Císařova pasivita

Tady se násobily chyby z dopoledne. Chyběl do boje u Hougoumontu vtažený Reilleho sbor. Scházely prostředky k dobytí Haye-Sainte, žebříky, sekyry, nálože. Chybou byl nezajištěný pravý bok směrem k lesu Paris Lobauovým sborem. Napoleon sice tvrdil, že tam VI. sbor včas přesunul, byla to však jen další z mnoha lží.

TIP: Nechtění hosté: Jak si počínali Napoleonovi vojáci v českých zemích

Zarážející i císařova pasivita ve velení a nedostatek přehledu z vyvýšené pozice. Vše nechal na Neyovi, který se bil v údolí a vidět mohl pramálo. Chybný byl odhad situace z Neyovy i Napoleonovy strany na počátku jezdeckého útoku. Zbytek, tedy útok divizí místo brigádou, sborem místo divizí, atd., zapojení jezdeckých složek gardy, už tvořila nedorozumění ve stále zoufalejší situaci, kdy se všichni pokoušeli prorazit stůj co stůj. 

Za chybu nelze považovat poslední Napoleonovu lež, zprávu o tom, že přichází Grouchy. Tady šlo o sázku va banque a císař musel vědět, že pokud garda neuspěje a ostatní nestrhne, bude to znamenat definitivní prohru. Chybou nebylo ani to, že Napoleon nedal včas rozkaz k organizovanému ústupu. Prohra by sice nepřerostla v katastrofu, politické a strategické důsledky by však měla stejné a celý plán tažení by stejně skončil v troskách.

  • Zdroj textu:

    Kauzy (extra Historie)

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907