Nechtění hosté: Jak si počínali Napoleonovi vojáci v českých zemích

24.10.2016 - Dušan Uhlíř

Války s revoluční a napoleonskou Francií těžce ovlivnily životní situaci i v českých zemích

Bitva u Slavkova -<p>Francouzská armáda vkročila pod Napoleonovým vedením na naši půdu poprvé roku 1805 </p>
Bitva u Slavkova -

Francouzská armáda vkročila pod Napoleonovým vedením na naši půdu poprvé roku 1805 


Reklama

České země se nejdříve potýkaly pouze s neblahými následky revolučních a napoleonských válek. Doplácely na ně vysokými daněmi, odvody rekrutů, epidemiemi a hospodářským úpadkem. Jakmile válčící armády překročily hranici našich zemí, byly průvodní jevy války pro místní lidi ještě citelnější.

Napoleonovi muži

K prvnímu kontaktu našich předků s Napoleonovou císařskou armádou došlo na konci roku 1805. Za 3. koaliční války proti Francii překvapil císař Napoleon své protivníky rychlým tažením do Německa, během něhož porazil rakouskou armádu u Ulmu a 13. listopadu obsadil bez boje Vídeň. Zbytky rakouské armády spolu s jejími ruskými spojenci ustoupily k severu, na Moravu. Tady došlo 2. prosince 1805 k velké bitvě u Slavkova, ve které byla spojená rusko-rakouská armáda poražena. Vítězní Francouzi obsadili jižní Moravu a část jihovýchodních Čech.

Od prvních chvil průchodu válčících armád se datují nářky venkovského i městského obyvatelstva na přítomnost vojsk. Nejvíce je trápily kontribuce ukládané francouzskými okupačními úřady. Francouzi se všude dožadovali finančních dávek, proviantu i píce pro koně a na mnoha místech docházelo k rabování. Majitelé domů, ve kterých byli ubytováni francouzští vojáci, se museli starat o jejich obživu. Brněnský měšťan Kajetán Unterweeger tehdy zapsal: „Měl jsem už dost stálého vaření, krmení a obstarávání vína pro svou domácí garnisonu a také jsem to už nemohl vydržet. Dne 21. listopadu, kdy mi zase bylo přiděleno deset mužů k ubytování, jsem si všiml, že ti lidé raději berou peníze, neboť přijali na zaopatření 10 zlatých. Tak jsem hleděl se svými hosty uzavřít dohodu, a to tím spíš, že nastal nedostatek masa, chleba a zeleniny ..“

Ve Ždánicích osvědčili francouzští dragouni smysl pro „sociální spravedlnost“. Vrhli se zde nejdříve na panské víno, pak na farářovo, potom vypili víno úředníků, ale nakonec pili stejně odevšad. Mnohem více stížností ovšem nacházíme v místních kronikách na řádění spojenecké ruské armády. Při špatné organizaci zásobování se Rusové vrhali na všechno, čeho se jim nedostávalo, a často bezohledně ničili nábytek a domácí zařízení. Plýtvali s ukořistěnými potravinami, zatímco o kus dál padaly jejich jednotky hladem a vyčerpáním.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907