Hygienická revoluce: Změnu ve vnímání čistoty těla přineslo až 19. století

Době středověku by se s mírnou nadsázkou dalo přiřknout přízvisko „zapáchající“. Úroveň hygieny s odezněním antiky prudce klesla a jedinou vůní se stal tělesný pach. Alespoň částečnou změnu přineslo až 19. století

19.12.2019 - Lenka Peremská



Většina toho, co antika dala oblasti hygieny, bylo během několika málo století zapomenuto. Raný středověk nechal vysoké zdi velkolepých lázní rozebrat a postavit z nich kostely a chrámy, akvadukty zarostly plevelem a lázeňství upadlo na dlouhá staletí v zapomnění. 

Náznak změny

Život ve středověkém městě bez pravidelného koupání, deodorantů a dalších kosmetických přípravků by se našinci nutně musel jevit jako peklo. Lázně se sice během pozdního středověku rozšířily po celé Evropě, ale bývaly přístupné jen pro ty bohatší. Kromě hygieny sloužily často také jako nevěstinec, takže povolání lazebnice zahrnovalo větší množství činností.

Novověk holdoval hygieně o něco více. Upravený zevnějšek reprezentoval danou osobu, a proto vyšší vrstvy obyvatelstva čas od času usedaly do kádí, aby smyly špínu a pot. Navíc se s příchodem renesance začaly obnovovat staré klasické antické tradice, které znovu přikazovaly člověku být v souladu duše a těla. Součástí domácností bohatého měšťanstva se staly sedací vany. Kádě však ještě dlouhou dobu zůstávaly dřevěné a příliš komfortu tak nenabízely.

Kanály, cesta k čistotě

Zlepšení hygieny úzce souviselo se systémem vodovodů a kanalizací. Zatímco v dřívější době museli lidé vodu do místnosti donášet a splašky vylévat z oken na ulici, 19. století přineslo společnosti rozsáhlou kanalizační síť, na kterou se mohly napojit mnohé domácnosti. Vany se staly obchodním artiklem a začaly se vyrábět ve velkém množství. Právě jejich masové rozšíření postavilo lázeň i tam, kde dosud lidé zůstávali bez jakéhokoliv hygienického zaopatření.

Přesto však 19. století dlouho zůstávalo v temnotě pověr a předsudků. Koupání bylo považováno za zbytečné, navíc dobová pruderie přímo zakazovala umývat si pohlavní orgány. Lidé tak vesměs stále zůstávali špinaví a zpocení, přestože hygienických výdobytků již v této době existovalo více než dost. Namísto zapovězené a na cti utrhující koupele tak na řadu přicházely těžké parfémy.

TIP: (Ne)voňavý středověk: Kdy přemohly parfémy tělesný zápach?

Nepoměrně složitější postavení měly ženy, kterých se předsudky týkaly ještě více. Jejich nehygienický životní styl se mohl změnit teprve na začátku 20. století, kdy se jejich aktivity alespoň zčásti přiblížily mužskému světu. Většina žen 19. století v těsných a upnutých šatech tak bez možnosti řádných a pravidelných koupelí setrvávala v ustavičném zápachu.


Další články v sekci