Měl Masaryk modrou krev? Spekulace o jeho původu se šířila už za Rakousko-Uherska!

29.11.2022 - Ivana Chmel Denčevová

Jedna ze spekulací šeptaných v kuloárech udávala, že prezident zakladatel má nelegitimní původ. Jeho otcem prý mohl být židovský obchodník, stejně jako císař František Josef I.

<p>Zamyšlený TGM ve slovenských Topoľčiankách na snímku Karla Čapka kolorovaném pro knihu <em>První republika v barvě</em>.</p>

Zamyšlený TGM ve slovenských Topoľčiankách na snímku Karla Čapka kolorovaném pro knihu První republika v barvě.


Reklama

Otec zakladatel, tatíček Masaryk… i tak lidé nazývali prvního prezidenta Československa a prokazovali mu nebývalou úctu. Až by se mohlo zdát, že to nebyl člověk „z masa a kostí“. Nejrůznější pikanterie o něm a o jeho životě se šířily jen šeptem – některé z dohadů ale stály za to – třebas ten, že má částečně modrou krev!

První záhada

Svatba Terezy Kropáčkové s Josefem Masárikem (či Maszárikem) se konala 15. srpna 1849 v Hodoníně. Údajně pěkná, přirozeně inteligentní a respektovaná panská kuchařka si ve svých 36 letech brala za manžela nevzdělaného, o deset let mladšího čeledína. Byl to zvláštní pár, nejen kvůli věkovému rozdílu a stáří nevěsty. Nerovni si byli i z hlediska původu a vzdělání. O Masarykově matce historik prof. Hosák uvedl: „Vyrostla ve velmi dobrých hmotných poměrech, ve vážené měšťanské rodině.“  

Prvorozený syn Tomáš se jim narodil 7. března 1850, tedy za méně než devět měsíců po svatbě. Pojmenovali jej po světci Tomáši Akvinském, jehož svátek připadl právě na den jeho narození. K výběru jména přispěla zřejmě i Tomášova matka, která byla katoličkou a údajně dominantní osobností v rodině. V dalších letech Tomášovi přibyli čtyři mladší sourozenci.

Masarykovi rodiče

Sám TGM později v rozhovorech se spisovatelem Karlem Čapkem řekl:  „Otec byl Slovák z Kopčan, narodil se jako nevolník a nevolníkem zůstal. Vedle matky měl na mne málo pozitivního vlivu. Byl nadaný od přírody, ale do škol nechodil. V Kopčanech se naučil jen taktak číst, škola tam totiž nebyla a děti tak z pověření obce vzdělávala vdova po vojákovi,“ a dodal: „Ve všech věcech rozhodovala matka, on se podroboval, i když jí odporoval.“  

Z čeledína se ovšem posléze stal kočí a později dozorce na habsburských hospodářstvích. Rodina se často stěhovala – z Hodonína do Mutěnic, Čejkovic, Čejče a Hustopečí. A dá se říci, že si vždy polepšili. A tak zůstává záhadou, zda měl daný sňatek legalizovat nemanželské těhotenství Terezie Kropáčkové anebo ji – stárnoucí a osamělou – okouzlil mladší a údajně pohledný muž.

Záhada druhá

Malý Tomáš byl bystré a inteligentní dítě.  Že ve svých šesti letech začal studovat na německém gymnáziu v Brně, by za jiných okolností nevzbuzovalo údiv. Jenže jeho otec byl obyčejným a takřka negramotným kočím. A studia představovala poměrně velké finanční výdaje. Sám Masaryk později konstatoval, že „matka, bůhví odkud, vždycky mně něco seškrabala“. To „něco“ byly samozřejmě peníze. Ovšem ani ty nestačily. 

Talentovaný a dobře prospívající Masaryk si tak musel začít přivydělávat. Stal se preceptorem v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera, který „byl skoro největším pánem v Brně“, jak se můžeme dočíst v Čapkových Hovorech s TGM. V Tomášově péči se ocitl Le Monnierův o čtyři roky mladší, neduživý syn Franz. Nejenže ho doučoval, ale také mu se vším pomáhal. 

Masaryk tím získal nejen příjemné a vlídné prostředí, kde trávil svůj čas, a dokonce se tam stravoval, ale především se naučil chování v „lepší“ společnosti. Sám Le Monnier si jej prý tak oblíbil, že nad ním držel pomyslnou ochrannou ruku. A ta se studentovi opravdu hodila. V roce 1869 se devatenáctiletý Masaryk dostal do konfliktu s ředitelem gymnázia, na němž studoval. Dokonce mu v hádce řekl, že je pokrytec, a vzal na něj pohrabáč. 

Samozřejmě ho za to z ústavu vyloučili. A zákaz studia se měl týkat všech středních škol v Rakousku. Proč se tomu tedy tak nestalo? Anton Le Monnier se s rodinou totiž právě v té době přestěhoval do Vídně a Tomáše Masaryka vzal s sebou. Mladík s nimi dokonce bydlel v jejich bytě. A navíc začal studovat na prestižním Akademickém gymnáziu. Úspěšně zde 4. července 1872 složil maturitu.

Záhada třetí 

Kropaczek erl., právě tak zní zápis z deníku císaře Františka Josefa s datem 3. prosince 1849. Jak si tuto poznámku vyložit? Může jít o zkratku slova erledigt, což v němčině znamená vyřízeno. Zmiňoval to spisovatel Jiří Gruša ve své eseji Beneš jako Rakušan, psal o tom David Glockner v knize Císařův prezident, Tajemství rodiny TGM. Ovšem spekulace, že měli Masaryk a jeho matka něco společného s habsburským císařem, se neobjevily až ve 20. století. Už mnohem dříve, v době, kdy Masaryk vystupoval ve vášnivých vědeckých a politických sporech, tak neváhali jeho odpůrci či kritikové tvrdit, že není čistokrevným Čechem či Moravanem. Jedna ze spekulací mířila k židovskému podnikateli Nathanu Redlichovi, u kterého údajně také Masarykova matka sloužila. 

Císařské aférky

František Josef I. to v oblasti partnerské, milostné a sexuální určitě jednoduché neměl. Glockner k tomu píše: „Milostné aféry v aristokratických kruzích byly zcela obvyklé a nikdo je nepovažoval za skandální. Pokud se nedotýkaly zájmů dvora, byly tolerovány, a to mnohem víc než v prudérní měšťanské společnosti dané doby. Dobrým zvykem bylo představovat mladým aristokratům ženy a dívky, nazývané důvtipně ,hygienické metresy‘, které je zasvěcovaly do tajů lásky a pomáhaly jim uvolnit sexuální přetlaky. Ani mladý František Josef nebyl výjimkou.“ 

A tak se do daného schématu zapojila i císařova matka arcivévodkyně Žofie. Angažovala za tímto účelem herečku vídeňského divadla, která připravila mladého arcivévodu o panictví. Kritéria pro výběr vhodné ,partnerky‘ nebyla jednoduchá, svou roli sehrávalo i riziko fatálních pohlavních chorob. Ty se tehdy lavinovitě šířily a nebylo na ně léku – antibiotika v té době ještě neexistovala.  

Mohli se potkat?

Terezie Kropáčková, coby dcera ze zámožné a kultivované rodiny, rozhodně chtěla patřit do lepší společnosti. Pracovala jako kuchařka v panské službě a dle slov publicisty Pavla Kosatíka dokonce patřila k širšímu okruhu habsburského služebnictva jak ve Vídni, tak na jednom z četných císařských letních bytů v Hodoníně. A právě tam císař v během léta a podzimu 1849 často zajížděl – v té době totiž probíhaly přípravy na rakousko-ruské tažení proti uherským vzbouřencům. 

Bylo mu 19 let, a jak už to bývá, byl zřejmě na vrcholu sexuálních tužeb. Sice byl svobodný, ovšem běžný a řekněme i spontánní vztah pro něj představoval něco zcela nereál­ného. Na otázku, zda se tehdy mohl s půvabnou Kropáčkovou setkat, je odpověď zcela jasná: ano, mohl.

Bez odpovědí

Postavit celou konstrukci o císařově otcovství na jednom jediném zápisu v císařově deníku zní příliš odvážně. Nevíme navíc, ve kterém archivu, soukromé sbírce či instituci se originální zdroj nachází. František Josef I. si jako arcivévoda od svých 13 do 18 let skutečně deník vedl. Ovšem to je příliš málo na jednoznačné tvrzení, chybějí analýzy archivních dokumentů.  

Další cestou by pak bylo vědecké potvrzení prostřednictvím DNA. Na využití této metody se názory liší. Pavel Kosatík, publicista a autor knihy Jiný TGM, v ní píše: „Kdo byl Masarykův biologický otec, nelze slušnou metodou zjistit. Test DNA, o němž se v této souvislosti před lety uvažovalo, u prvního prezidenta slušnou metodou není.“ Oproti tomu historik Jiří Pernes je přesvědčen o opaku. „Proč by to neměla být slušná metoda? Ani Masarykovi současníci si nemysleli, že jeho vystoupení proti rukopisům je slušné. Masaryk sám byl především bojovníkem za pravdu.“

Otcovstvím TGM se zabýval i pořad České televize Reportéři. Publicista David Vondráček v roce 2017 oznámil, že nechají prozkoumat státníkovu DNA. Právě tak by se potvrdilo, či vyvrátilo, kdo je jeho biologickým otcem. Do celé záležitosti však vstoupila Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková žijící v USA a testy zakázala. Reportéři ČT se rozhodli její přání respektovat.  Historik doc. Jiří Pernes je však přesvědčen, že „dříve či později ke zkoušce DNA dojde,“ a dodává: „Následující generace budou chtít mít v této otázce jasno, což je dle mého jedině dobře.“

TIP: Kdo byla Charlotta Garriguová: Masarykova osudová žena na celý život

Prozatím se musíme spokojit s konstatováním, že pikantní spekulace nelze zcela vyloučit. Oněch „náhod“ v jeho životě je až příliš mnoho a zdá se, že nad ním někdo mohl držet pověstnou ochrannou ruku. Na významu této mimořádné osobnosti by to bezpochyby nic nezměnilo. Ani na tom, že přesvědčený republikán a zakladatel Československé republiky mohl mít částečně „modrou krev“. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobrou zprávou pro masožravce je, že pokud už se u vás alergie na červené maso rozvine, postupem času zase odezní; jestliže vás ovšem klíště nebude kousat příliš často. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace kosmické lodi DRACO poháněné jaderným pohonem. (zdroj: DARPACC0)

Vesmír

Pohled na soptící tonžský vulkán, který v roce 2015 vytvořil dnes již neexistující ostrov Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. (foto: Profimedia)

Věda

Jen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)

Historie
Zajímavosti

Německý tank Panther (na snímku stroj z památníku v Belgii) představoval koncem roku 1944 nejčastějšího protivníka amerických shermanů. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907