Kdo byla Charlotta Garriguová: Masarykova osudová žena na celý život

Masaryk odešel v září 1876 na studijní pobyt do Lipska. Tam poznal ženu, do níž se zamiloval. Kdo byla to Američanka Charlotta Garriguová?

07.03.2017 - Jiří Pernes



Charlotta se z Německa vrátila domů a Tomáš do Vídně, aby se zde připravoval na habilitaci. Brzy mu však přišel z New Yorku nečekaný list. Oznamoval, že jeho snoubenka spadla z vozu a zranila se. Masaryk odplul nejbližší lodí za ní. Naštěstí se ukázalo, že zranění nebylo tak nebezpečné, jak zpočátku vypadalo, a Masaryk mohl svůj čtrnáctidenní pobyt ve Spojených státech završit tak, jak si představoval: 15. března 1878 uzavřeli sňatek.

V české metropoli

Masaryk přistupoval k ženám zcela jinak než většina jeho současníků. Bylo mu naprosto cizí jejich podceňování a svou ženu bral jako rovnocenného partnera, s nímž řešil všechny problémy. Jako výraz úcty k ní přijal její příjmení za součást svého vlastního jména a od svatby se začal podepisovat Tomáš Garrigue Masaryk. Tento krok nedošel mezi jeho nejbližšími plného pochopení a často vzbuzoval nechtěnou pozornost.

Do Prahy se Masaryk přestěhoval v září 1882 a žil zde až do prosince 1935, kdy po abdikaci na úřad prezidenta přesídlil do Lán. Se svou rodinou obýval v českém hlavním městě postupně deset bytů – ten poslední na pražském Hradě. V Praze s výjimkou první světové války prožil víc než půlstoletí, chvíle radostné a šťastné, ale také smutné a těžké. 

Bez Charlotty

Cesty manželů se rozešly na konci roku 1914. Tehdy Masaryk v doprovodu dcery Olgy odešel do exilu, kde po zbytek první světové války usiloval o samostatný stát. Válečná léta, během nichž Charlotta ztratila syna Herberta, byla odloučena od manžela a vystavena podezření rakouských úřadů, se vážně podepsala na jejím duševním zdraví. Dceru Alici rakouské úřady dokonce na čas uvěznily, zatímco syn Jan sloužil v rakouské armádě. Jako syn vlastizrádce byl nicméně pokládán za politicky nespolehlivého.

Když Masaryk přijel již jako prezident republiky zpět do vlasti, nalezl svoji manželku v sanatoriu. Nikdy se úplně nezotavila. Zemřela v květnu 1923 na zámku v Lánech, nedlouho po utrpění těžké mrtvice. Po Charlottině smrti pečovala o prezidentovu domácnost Alice. Masarykovi tehdy bylo 73 roků, ale osamělý život pouze s dcerou po boku jej neuspokojoval. Pokusil se navázat kontakt s jinými ženami, například s italskou markýzou Giulianou Benzoni, sochařkou Helenou Železnou či novinářkou Oldrou Sedlmayerovou.

TIP: Helena Scholzová-Železná: Poslední přítelkyně Tomáše Masaryka

Jak uvádí znalec Masarykova života Josef Tichý, kromě Oldry Sedlmayerové šlo spíše o korespondenční vztahy, protože Alice jejich návštěvám učinila rychlý konec. Alice, sama citově a manželsky nenaplněná, se až puritánsky snažila zabránit jakémukoliv otcovu pokusu o sblížení s ženou, se kterou by si mohl rozumět. 


Další články v sekci