Nová vědecká studie naznačuje, že cesta na Mars může pro astronauty představovat nemalá zdravotní rizika
Lidé prozatím trénují na Mars v pozemských pustinách
Vědci už dlouhou dobu vědí, že cesta na Mars nese zdravotní riziko. Podle nové studie ale hrozí astronautům cestujícím k Marsu proti dosavadním odhadům asi dvojnásobné riziko onemocnění rakovinou.
Francis Cucinotta a Eliedonna Cacao z Nevadské univerzity v Las Vegas to zjistili při studiu nádorů u myší. Oba vědci dospěli k názoru, že může dojít k efektu řetězové reakce, který vystaví riziku vzniku nádoru působením galaktického kosmického záření více buněk lidského těla.
Předešlé vědecké studie se zaměřovaly hlavně na to, jak může záření přímo ovlivnit buňky a hlavně jejich DNA. Cucinotta a Cacao ale studovali nepřímý vliv záření, kdy těžce poškozené buňky ovlivňují buňky zdravé.
Kosmické záření neobsahuje jen jádra atomů vodíku nebo helia. Jeho součástí mohou být také jádra železa, titanu i dalších těžkých prvků. Zásah takovou těžkou částicí kosmického záření může poškodit buňku vysokou úrovní ionizace. Vědci doposud předpokládali, že uškodí jenom souhrnná dávka záření.
TIP: Čeká na astronauty letící k Marsu demence kvůli kosmickému záření?
Rakovina ale není jedinou nemocí, která budoucím astronautům hrozí. Kosmické záření může ovlivnit například fungování nervového nebo oběhového systému, případně vyvolat projevy nemoci z ozáření. Vliv kosmického prostředí na astronauty je ale ještě nutné prostudovat, stejně jako třeba vyvinout technologie, které toto ohrožení v maximální možné míře omezí.
University of Nevada, Las Vegas
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
