Astronauti v ohrožení: Riziko onemocnění rakovinou při cestě na Mars je zřejmě vyšší

14.06.2017 - Stanislav Mihulka

Nová vědecká studie naznačuje, že cesta na Mars může pro astronauty představovat nemalá zdravotní rizika

Lidé na Marsu -<p>Lidé prozatím trénují na Mars v pozemských pustinách</p>
Lidé na Marsu -

Lidé prozatím trénují na Mars v pozemských pustinách


Reklama

Vědci už dlouhou dobu vědí, že cesta na Mars nese zdravotní riziko. Podle nové studie ale hrozí astronautům cestujícím k Marsu proti dosavadním odhadům asi dvojnásobné riziko onemocnění rakovinou.

Francis Cucinotta a Eliedonna Cacao z Nevadské univerzity v Las Vegas to zjistili při studiu nádorů u myší. Oba vědci dospěli k názoru, že může dojít k efektu řetězové reakce, který vystaví riziku vzniku nádoru působením galaktického kosmického záření více buněk lidského těla.

Předešlé vědecké studie se zaměřovaly hlavně na to, jak může záření přímo ovlivnit buňky a hlavně jejich DNA. Cucinotta a Cacao ale studovali nepřímý vliv záření, kdy těžce poškozené buňky ovlivňují buňky zdravé.

Kosmické záření je nebezpečné pro zdraví

Kosmické záření neobsahuje jen jádra atomů vodíku nebo helia. Jeho součástí mohou být také jádra železa, titanu i dalších těžkých prvků. Zásah takovou těžkou částicí kosmického záření může poškodit buňku vysokou úrovní ionizace. Vědci doposud předpokládali, že uškodí jenom souhrnná dávka záření.

TIP: Čeká na astronauty letící k Marsu demence kvůli kosmickému záření?

Rakovina ale není jedinou nemocí, která budoucím astronautům hrozí. Kosmické záření může ovlivnit například fungování nervového nebo oběhového systému, případně vyvolat projevy nemoci z ozáření. Vliv kosmického prostředí na astronauty je ale ještě nutné prostudovat, stejně jako třeba vyvinout technologie, které toto ohrožení v maximální možné míře omezí.

  • Zdroj textu:

    University of Nevada, Las Vegas

  • Zdroj fotografií: NASA/Pat Rawlings, SAIC

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907