Překvapivá zpráva: Organické potraviny jsou vlastně horší pro klima

18.12.2018 - Stanislav Mihulka

Organické farmy jsou méně efektivní a v konečném důsledku tak škodí klimatu více než ty klasické

<p>Podle vědců ze švédské technologické univerzity vede organické farmaření k většímu odlesňování.</p>

Podle vědců ze švédské technologické univerzity vede organické farmaření k většímu odlesňování.


Reklama

Zákazníci nakupující organické potraviny, tedy produkty „ekologického“ zemědělství, obvykle počítají s tím, že tím prospívají nejen sobě, ale také celé planetě a klimatu obecně. Podle nového výzkumu švédských badatelů, to ale za současné situace může být právě naopak.

Vědci porovnali celkový dopad organického a klasického moderního zemědělství na klima planety. Závěry výzkumu jsou poměrně překvapivé. Plodiny v organickém zemědělství mají mnohem nižší výnosy, než stejné plodiny pěstované klasickými zemědělskými postupy dnešní doby. Na tom není nic divného, v organickém zemědělství se nepoužívají průmyslová hnojiva, která jinak zajistí vysokou úrodu.

TIP: Britská robotická farma dokončila první autonomní sklizeň na světě

Samo o sobě by klimatu nevadilo, že v organickém zemědělství mají menší sklizně. To pocítí hlavně peněženky zákazníků. Problém je v tom, že organické zemědělství tím pádem potřebuje k dosažení stejné sklizně mnohem větší plochu, než klasické zemědělství. A využívání větší plochy k zemědělství zatěžuje klima emisemi uhlíku, které nutně doprovázejí odlesnění a obhospodařování půdy. Nejde přitom o malá čísla. Organické farmy podle výpočtů vědců zatěžují klima o 50 až 70 procent více, než tradiční farmy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mladý krab pobřežní v typicky zelené barvě

Věda
Historie
Vesmír

Welwitschie podivná je jediným rostlinným druhem svého rodu. Tato dvoudomá rostlina má většinou pouze dva protilehlé, stále dorůstající listy.

Příroda

Nebeská houpačka 

kategorie: Křídla | kde: Rakousko | autor: Philip Platzer

Každé dítě se chce houpat výš a ještě výš, až se nohama dotkne nebe. Marco Fürst to dotáhl nejdál, když se 1 500–2 000 metrů nad zemí zhoupl na stometrové lanové houpačce zavěšené na horkovzdušném balonu.

Revue

U rostlinných přípravků úřady nevyžadují před jejich uvedením na trh klinické testy účinnosti.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907