Floridská puma, jeden z 32 známých poddruhů pumy americké, měla ještě nedávno namále. V roce 1995 žily ve volné přírodě už jen dvě desítky kusů, kterým vědci nedávali příliš velké šance. Florida už se pomalu loučila s významnou součástí svého ekosystému
Pumy jsou jako všichni predátoři pro ekosystém velmi důležité. Loví totiž slabé a nemocné kusy, takže přirozeným způsobem pomáhají regulovat množství zvěře a udržovat jejich populace zdravé. V případě pumy floridské (Puma concolor coryi) se zdálo, že s posledními žijícími kusy odejde i rovnováha ekosystému. Populace pum byla příliš malá a v důsledku její izolovanosti docházelo k příbuzenskému křížení. Tím značně poklesla plodnost i počet zdravých mláďat.
Kritický stav populace, který byl odhadován na 20 až 25 zvířat, vedl k radikálnímu rozhodnutí. Na Floridu byly přepraveny pumy z Texasu, které jsou floridské pumě geneticky nejbližší. Ačkoli se tím zkřížily dva poddruhy, floridskou populaci se podařilo oživit a zachránit. Počet jedinců začal stoupat a celá populace byla do značné míry ozdravena. Začalo se rodit více zdravých mláďat, z nichž vyrůstali silnější a větší jedinci.
V současnosti žije na Floridě okolo 100 až 180 kusů pum. Jde o velký pokrok, ale zdaleka není vyhráno. Aby mohla být populace považována za stabilní, musí čítat alespoň 500 kusů. Floridská puma proto stále patří mezi nejohroženější savce světa.
Puma floridská začala být poprvé ohrožována s příchodem evropských osadníků na počátku 17. století. Kácení lesů, výstavba a další lidské aktivity ji připravily o přirozené prostředí. Zatímco v minulosti pumy obývaly jihovýchodní část Spojených států včetně Arkansasu, Louisiany, Mississippi, Alabamy, Georgie, Floridy a některých oblastí v Tennessee a Jižní Karolíny, dnes žijí jen v cípu Floridy jižně od řeky Caloosahatchee. Pohybují se v lesích, močálech i na stepích a za potravu jim slouží zejména jelenci běloocasí, prasata, mývalové a pásovci.
K efektivnímu lovu pomáhají kočkovité šelmě dlouhé zadní nohy, které jí umožňují skočit až 13,7 metru do dálky a 4,5 metru do výšky. Způsobem života i vizáží připomíná spíše velké kočky, patří však podobně jako rys nebo kočka domácí k malým kočkám. Aktivní je zejména od soumraku do svítání, během dne odpočívá.
Při nedostatku přirozené potravy si pumy bohužel občas přilepší i teletem ze stáda místních farmářů. Z toho důvodu byly pronásledovány a loveny ve velkém ještě ve 20. století. V současnosti se hledají způsoby, jak farmářům ztráty vynahradit. Jedním z návrhů je platit jim nikoli za každé zabité tele, ale za udržování klíčových lokalit v nedotčeném stavu.
TIP: Děsí se pumy politiky? Neobvyklý výzkum si vzal na mušku chování kočkovitých šelem
Dnes je pro pumu největším nebezpečím doprava. Nové silnice rozdělují tradiční teritoria a vytvářejí bariéry pro přesun zvířat. Když se izolovaní jedinci rozhodnou tyto překážky zdolat, končí často pod koly aut. Ochrana prostředí floridské pumy je nadějí nejen pro ni samotnou, ale i pro mnoho dalších živočišných i rostlinných druhů. Zvláště samci, kteří mívají teritorium o rozloze až 500 km², totiž potřebují, aby byla chráněna rozsáhlá území a s nimi i všechno, co v nich žije a roste. Smíšená krajina s lesy, mokřinami, stepmi a pastvinami je pro zdárný návrat pumy do přírody zcela zásadní. Případné problémy v rámci populace se naštěstí zdají být řešitelné reintrodukcí texaských pum, která se v minulosti již osvědčila.
Shutterstock
HistorieAby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)