Děsí se pumy politiky? Neobvyklý výzkum si vzal na mušku chování kočkovitých šelem

30.11.2019 - Zuzana Teličková

Tak trochu jako výzkum, jenž by se mohl ucházet o přední místa při udílení Ig Nobelových cen působí studie zoologů Kalifornské univerzity, během níž vědci pumám v divočině přehrávali hlasy amerických politických komentátorů. Jedním ze závěrů výzkumů by mohlo být konstatování, že pumy americké nemohou politiku ani vystát

<p>Už od raného věku se puma americká učí, že hlas člověka znamená potenciální nebezpečí a tedy nutnost útěku</p>

Už od raného věku se puma americká učí, že hlas člověka znamená potenciální nebezpečí a tedy nutnost útěku


Reklama

Když pumy americké (Puma concolor) zaslechly v divočině „politické řeči“, téměř vždy se dávaly na okamžitý útěk. „Lidé na názor, že pumy se nás bojí víc, než my se bojíme jich, narážejí velmi často. Nikdo jej ale zatím vědecky neověřil,“ komentoval závěry jeden z autorů studie Chris Wilmers. „Když jdou lidé do hor, bojí se, že je napadne puma. Přitom se ale ukazuje, že pumy se dost bojí nás.“

Výzkumníci provedli celkem 29 experimentů, do nichž bylo zapojeno 17 různých pum amerických. V 83 % případů šelmy při zaslechnutí hlasů politických komentátorů Rushe Limbaugha a Rachel Maddowové utíkaly. A nejen to. Zvířata navíc velmi váhala, zda se vůbec mají ke své kořisti vrátit. „Zjistili jsme, že když pumy uslyšely lidské hlasy, ke své kořisti se vracely mnohem pomaleji a následně zkonzumovaly asi jen polovinu toho, co by pozřely, kdybychom je nevyrušili,“ popsal závěry další z účastníků výzkumu Justine Smith.

TIP: Puma americká: Přizpůsobivý univerzální skokan

Smith také s úsměvem poznamenal, že pokud je mu známo, jsou pumy nejen zcela apolitické, ale utíkají před jakýmikoli lidskými hlasy. Výkonná ředitelka nadace Mountain Lion Foundation Lynn Cullensová k tomu dodala, že výzkum snad nejen pomůže eliminovat strach lidí z pum, ale zároveň ukazuje cestu, jak zabránit pumám, aby se zatoulávaly do příměstských oblastí.

„Je racionální bát se zvířat, která vás mohou zranit,“ řekla. „Je ale důležité stavět tyhle obavy do správné perspektivy. Když se vydáte na podvečerní procházku do lesa se svým partnerem, je riziko, že vás napadne puma natolik nízké, že jej převáží zdravotní riziko v případě, že na tu procházku nepůjdete.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907