Afričtí přímorožci dobývají Nové Mexiko a chystají se vyrazit dál. Kam až je zavede globální oteplování?
Invazní africké antilopy, které se zabydlely na americkém jihozápadě, by podle vědců do konce století mohly osídlit rozsáhlé oblasti několika dalších států.
Africké antilopy se zabydlely na americkém jihozápadě a oteplování jim může otevřít cestu ještě dál. (foto: Wikimedia Commons, Pdeley, CC BY-SA 4.0)
Majestátní přímorožci jihoafričtí (Oryx gazella) se potulují jihozápadem Spojených států už od 60. a 70. let minulého století. Do Nového Mexika byly tyto antilopy původem z Afriky přivezeny pro účely lovu, v novém prostředí se ale rychle zabydlely a rozšířily se zejména v okolí Čivavské pouště. Podle vědců z Illinoiské univerzity za to vděčí adaptacím na suché podmínky. A právě ty jim mohou v důsledku pokračujícího globálního oteplování otevřít cestu i do vzdálenějších oblastí.
Nový výzkum, který nedávno uveřejnil odborný časopis Journal of Mammalogy, ukazuje, kam až by se tento nepůvodní druh mohl rozšířit do roku 2100. Přímorožci by podle vědců mohli nalézt vhodná stanoviště nejen v Novém Mexiku, ale také v Texasu, Arizoně, Utahu a Kalifornii, a dokonce až na jihu státu Washington a v Montaně. Pokud by se tam přímorožci skutečně usadili a jejich populace narostly, mohli by významně ovlivnit chovy hospodářských zvířat i původní přírodu.
Přímorožci ve Spojených státech
Nathan Alexander a jeho kolegové modelovali, kde by přímorožci mohli přežívat při různých scénářích vývoje klimatu. Vycházeli přitom z jejich současných nároků na prostředí a záznamů o výskytu, které pocházejí mimo jiné z občanské vědy. „Při výzkumu jsme zapojili veřejnost,“ vysvětluje Alexander. „Když lidé nahrávají fotografie do aplikací, jako je iNaturalist, záznamy o výskytu organismů se dostávají do databáze Global Biodiversity Information Facility, a pak k nám.“
Výsledky ukázaly, že řada dnes oddělených ostrůvků vhodného prostředí pro přímorožce by se mohla postupně propojit do rozsáhlejších souvislých oblastí. Tím by se přímorožcům otevřely nové migrační trasy a mohli by se snadněji šířit. Výrazně se to týká západního Texasu, západní části Nového Mexika a Arizony, ale také některých oblastí Kalifornie, například Údolí smrti.
Přímorožci jihoafričtí pocházejí z pouště Kalahari v jižní Africe. Sucho a vysoké teploty pro ně nejsou nepřekonatelným problémem, což jim může v v oteplujícím se světě poskytnout výhodu oproti původním druhům jihozápadu USA.
Další výhodou je nepřítomnost jejich přirozených nepřátel. Lvi a hyeny zůstali v Africe, zatímco místní predátoři, například kojoti a pumy, přímorožců zabíjejí podstatně méně. Kombinace odolnosti vůči suchu a relativně malých ztrát kvůli lovu predátory může vést k dalšímu nárůstu populací přímorožců v Severní Americe.
