Vědci v hlubinách Tichého oceánu u Galapág objevili doposud neznámou drobnou modrou chobotnici

Hlubiny oceánů stále patří k nejméně probádaným místům na Zemi a čas od času vydají tvora, který připomíná spíše mimozemský organismus než běžného obyvatele naší planety. Právě takový objev nyní oznámili vědci z výzkumu u Galapážských ostrovů. Na dně Tichého oceánu mořští biologové narazili na drobnou modrou chobotnici velikosti golfového míčku, která se ukázala být zcela novým druhem.

Neobvyklý hlavonožec dostal jméno Microeledone galapagensis a podle odborníků jde o jednoho z nejzajímavějších hlubokomořských živočichů objevených v oblasti za poslední roky.

Setkání v hlubinách

K objevu došlo už v červenci 2015 během desetidenní expedice výzkumné lodi E/V Nautilus poblíž Darwinova ostrova, který je součástí Galapážského souostroví. Vědci tehdy nasadili robotickou ponorku Hercules, aby prozkoumala svahy podmořské hory v hloubce téměř 1 800 metrů pod hladinou oceánu.

Právě tam kamery zachytily drobnou modře zbarvenou chobotnici sedící na mořském dně. Reakce vědců byla okamžitá. Na záznamu z expedice je slyšet nadšené komentáře členů týmu, kteří nad tvorem neskrývali údiv a pobavení. Výzkumníci si ale tehdy ještě neuvědomovali, že pozorují živočicha, kterého dosud nikdo vědecky nepopsal.

Po návratu do laboratoří Výzkumné stanice Charlese Darwina začali odborníci analyzovat odebrané vzorky. Brzy zjistili, že identifikace nebude jednoduchá. Fotografie proto poslali renomované specialistce na chobotnice Janet Voightové z Fieldova muzea v Chicagu.

„Okamžitě mi bylo jasné, že jde o něco mimořádného. Nikdy předtím jsem nic podobného neviděla,“ uvedla Voightová, hlavní autorka studie publikované v odborném časopise Zootaxa.

Chobotnice pod rentgenem

Aby vědci odhalili anatomii nového tvora co nejpodrobněji, využili moderní technologii zvanou mikro-CT skenování. Metoda funguje podobně jako lékařský CT přístroj, ale umožňuje vytvořit extrémně detailní trojrozměrný model i velmi malých organismů.

Tisíce rentgenových snímků odhalily několik neobvyklých znaků. Chobotnice měla například relativně malý počet přísavek, hladkou kůži a specifický tvar zobáku. Charakteristické bylo také zbarvení některých vnitřních orgánů a částí pláště.

Během analýzy navíc vědci zjistili další překvapivý detail – samice měla ve vaječnících třináct vajíček. I přes svou miniaturní velikost tedy šlo o dospělého jedince připraveného k rozmnožování.

Skrytá tajemství Galapág

Objev nové chobotnice znovu připomněl, jak málo lidstvo zná prostředí hlubokého oceánu. Zatímco povrch Galapág je proslulý unikátními druhy zvířat a rostlin, podmořský svět kolem souostroví zůstává z velké části neprozkoumaný. Podle spoluautorky studie Salome Buglassové ukazují podobné objevy, kolik neznámých organismů může v hlubinách ještě čekat na své objevení.

Galapážské ostrovy přitom patří k nejslavnějším biologickým lokalitám světa už od 19. století, kdy je během plavby na lodi HMS Beagle studoval Charles Darwin. Právě zdejší pěnkavy se později staly jedním z klíčových důkazů pro vznik evoluční teorie.

Nově objevená modrá chobotnice tak symbolicky navazuje na dlouhou tradici překvapivých objevů, které Galapágy vědcům přinášejí už téměř dvě století.