Proč si většina lidí nepamatuje žádné zážitky z velmi raného dětství?

05.06.2018 - Stanislav Mihulka

Spoustu zajímavých věcí zažíváme už od narození. Proč si na ty úplně nejstarší zážitky obvykle nevzpomínáme?

<p>Nevzpomínáme si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky a slova, ani na mnohé další zážitky, často až do mateřské školky. </p>

Nevzpomínáme si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky a slova, ani na mnohé další zážitky, často až do mateřské školky. 


Reklama

Paměť je nesmírně užitečná, důležitá a stále ještě dost záhadná. Tušíme, jak asi funguje, ale detaily nám doposud unikají. Jednou z velkých záhad paměti je takzvaná infantilní neboli dětská amnézie. Jednoduše řečeno, lidé si obvykle nepamatují vůbec nic, co se událo zhruba do věku 3,5 let a u někoho až asi do 6 let.

Když se narodí lidské dítě, tak má v mozku asi 86 miliard nervových buněk, neuronů. To je asi jedna čtvrtina počtu hvězd v Mléčné dráze. A když dítě začne růst, tak se mu v mozku vytvoří asi 700 až 1000 nervových spojů za sekundu. Proto se lidé v dětském věku tak nesmírně rychle učí. Proč ale tedy v prvních letech života nefungují vzpomínky?

TIP: Malí ochránci spravedlnosti: Smysl pro férové jednání je lidem vrozený

Vědci nedávno uspořádali experiment na laboratorních myších, u nichž sledovali ukládání vzpomínek na nepříjemné zážitky. Celou pravdu neodhalili, ale zjistili, že myši o vzpomínky nepřicházejí a nepřemazávají je novými. Mění se u nich dostupnost těchto vzpomínek. A to je prý možná vysvětlení, co se děje s nejstaršími vzpomínkami ze života každého z nás. Nejspíš je stále máme někde v mozku. Jenom si je už nemůžeme vybavit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New York Times

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907