Reklama


Proč si většina lidí nepamatuje žádné zážitky z velmi raného dětství?

05.06.2018 - Stanislav Mihulka

Spoustu zajímavých věcí zažíváme už od narození. Proč si na ty úplně nejstarší zážitky obvykle nevzpomínáme?

<p>Nevzpomínáme si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky a slova, ani na mnohé další zážitky, často až do mateřské školky. </p>

Nevzpomínáme si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky a slova, ani na mnohé další zážitky, často až do mateřské školky. 


Reklama

Paměť je nesmírně užitečná, důležitá a stále ještě dost záhadná. Tušíme, jak asi funguje, ale detaily nám doposud unikají. Jednou z velkých záhad paměti je takzvaná infantilní neboli dětská amnézie. Jednoduše řečeno, lidé si obvykle nepamatují vůbec nic, co se událo zhruba do věku 3,5 let a u někoho až asi do 6 let.

Když se narodí lidské dítě, tak má v mozku asi 86 miliard nervových buněk, neuronů. To je asi jedna čtvrtina počtu hvězd v Mléčné dráze. A když dítě začne růst, tak se mu v mozku vytvoří asi 700 až 1000 nervových spojů za sekundu. Proto se lidé v dětském věku tak nesmírně rychle učí. Proč ale tedy v prvních letech života nefungují vzpomínky?

TIP: Malí ochránci spravedlnosti: Smysl pro férové jednání je lidem vrozený

Vědci nedávno uspořádali experiment na laboratorních myších, u nichž sledovali ukládání vzpomínek na nepříjemné zážitky. Celou pravdu neodhalili, ale zjistili, že myši o vzpomínky nepřicházejí a nepřemazávají je novými. Mění se u nich dostupnost těchto vzpomínek. A to je prý možná vysvětlení, co se děje s nejstaršími vzpomínkami ze života každého z nás. Nejspíš je stále máme někde v mozku. Jenom si je už nemůžeme vybavit.

  • Zdroj textu:

    New York Times

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) s polem působnosti ve špionáži byla založena v roce 1947.

Zajímavosti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jenž mu znemožňoval narukovat, se stal v roce 1941 redaktorem BBC.

Historie
Zajímavosti

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.

Vesmír

Skalní brána na ostrůvku Ko Khai

Příroda

Duel mezi Projectem Debater a Danem Zafrirem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907