Rezervace Sinharaja pamatuje doby 600 milionů let starého superkontinetu

Ve vlhkých oblastech jihozápadní Šrí Lanky se rozprostírá lesní rezervace Sinharaja, jež ukrývá jedinečný poklad – zbytky původního tropického pralesa. Tamní flóra zahrnuje pozůstatky zeleně z dob, kdy ještě existoval superkontinent Gondwana




Šrílanská chráněná oblast Sinharaja (Sinharádža) představuje poslední výspu prastarého panenského porostu. Rozkládá se v nadmořské výšce 300 – 1 170 metrů, ve zvlněném terénu hřebenů a údolí protkaných sítí potoků. Úzký pás rezervace měří sice pouhých 21 km na délku a 7 km na šířku, přesto se stal pokladnicí druhů, které jinde na světě nenajdeme.

Tamní flóra přetrvala z dob superkontinentu Gondwana, formovaného před 600 miliony let, jenž se před 140–100 miliony lety rozpadl na část nazývanou Atlantika, zahrnující dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Arábii, Madagaskar a Indii, a Antarktidu s Austrálií. Ostrovní oblast tak badatelům poskytuje neocenitelnou pomůcku při zkoumání kontinentálního driftu a biologické evoluce. 

Hrozba diamantů

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) představuje víc než 60 % tamních druhů stromů a kapradin endemity – tzn. že se vyskytují pouze na tomto jediném místě – a mnohé další se řadí k vzácným. Bohatá flóra se odráží i v různorodosti obyvatel pralesa, mezi nimiž najdeme spoustu endemických druhů ptáků, motýlů i obojživelníků. Pralesní rodinu doplňují zástupci vzácných a ohrožených zvířat, mimo jiné levhart skvrnitý, hulman rudolící či sojkovec šedohlavý. 

Budoucnost rezervace nepříznivě ovlivňuje kultivace okolí, zejména podél její jižní hranice. Budování infrastruktury, především silnic, nezákonná těžba dřeva, ale i diamantů – to jsou hlavní hrozby, jimž bude muset Sinharaja v budoucnu čelit. Pro Šrí Lanku naštěstí zůstává její ochrana prioritou a nezbývá než doufat, že se unikátní přírodní dědictví podaří uchovat i pro další generace.


Další články v sekci