Robotické zemědělství: Na plantáže míří autonomní sázeči rýže

21.12.2018 - Stanislav Mihulka

Sázení rýže bývá náročnou záležitostí. Od příštího roku by lidskou sílu mohli zastoupit autonomní roboti

<p>Autonomní sázeč rýže YR8D by měl na pole vyrazit již v příštím roce.</p>

Autonomní sázeč rýže YR8D by měl na pole vyrazit již v příštím roce.


Reklama

Japonská společnost Yanmar Agri Corporation upoutala pozornost letos v červenci, kdy představila autonomní traktory pro zemědělství. Teď je o nich slyšet znovu. Použili stejný systém autonomního řízení, který se jmenuje Smartpilot, a postavili autonomního sázeče rýže pro práci v obtížném terénu rýžovišť.

Nový autonomní stroj se jmenuje YR8D. Má dieselový pohon a je možné ho programovat nebo sledovat na dálku pomocí tabletu, který je voděodolný. Rýžoviště jsou v podstatě bažiny, takže se odolnost vůči vodě velmi hodí. Robotický sázeč rýže má na palubě systém GPS, díky němuž sleduje svou polohu na rýžovišti.

TIP: BrambleBee: Autonomní robot specialista na opylování ostružin

Autonomní zemědělec YR8D ušetří náklady na práci lidských zaměstnanců. Podle společnosti Yanmar rovněž zajistí vysazování rýže v hustějším uspořádání, než by zvládli lidští sázeči. Díky tomu bude ke stejné sklizni rýže postačovat menší rozloha rýžovišť anebo stejně velká rýžoviště zajistí vyšší sklizeň. Nový stroj bude na trhu již v únoru roku 2019, prozatím jen v Japonsku. Zájemci si ho mohou pořídit v různých verzích za 35 až 50 tisíc dolarů (asi 790 tisíc až 1 milion 130 tisíc Kč).

Reklama

  • Zdroj textu:

    Yanmar

  • Zdroj fotografií: Yanmar

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907