Růžová revoluce s bambusovou holí: Příběh indického ženského hnutí Gulabi Gang
Když policie nejedná a domácí násilí je považováno za „soukromou věc“, berou spravedlnost do vlastních rukou ženy v růžových sárí. Příběh indického Gulabi Gangu ukazuje, kam až může vést dlouhodobé selhávání státu.
Na severu Indie, ve státě Uttarpradéš, existuje hnutí, které na první pohled působí téměř neuvěřitelně: desítky až stovky tisíc žen v růžových sárí, vyzbrojené bambusovými holemi, které se postavily domácím násilníkům, korupci i nefunkčnímu státu. Říkají si Gulabi Gang (Růžový gang) – a jejich příběh je jedním z nejpozoruhodnějších příkladů občanského odporu proti systémovému útlaku žen.
Zrození růžového gangu
Gulabi Gang vznikl v roce 2006 a jeho kořeny jsou překvapivě prosté. Vše začalo jednou ženou – Sampat Pal Devi – která se stala svědkem brutálního bití sousedky jejím manželem. Když se pokusila zasáhnout, muž zaútočil i na ni. V prostředí, kde je domácí násilí často považováno za „soukromou záležitost“ a policie mnohdy odmítá jednat, to nebylo nic neobvyklého.
Neobvyklá ale byla Deviina reakce. Druhý den se vrátila – tentokrát ne sama, ale s pěti dalšími ženami a s holemi v rukou. Útočníka rozzlobené ženy kolektivně ztrestaly. Zpráva o tom se rychle rozšířila po vesnici a brzy i dál. Ženy, které zažívaly podobné bezpráví, začaly Devi kontaktovat. A zrodil se Gulabi Gang.
Růžové sárí a bambusová hůl
Název „gulabi“ znamená „růžový“ – barvu, kterou členky nosí jako jednotný vizuální symbol solidarity a viditelnosti. Vedle sárí je jejich nejvýraznějším znakem lathi, dlouhá bambusová hůl tradičně používaná v Indii jako nástroj sebeobrany i jako donucovací prostředek.
Ačkoliv se Gulabi Gang věnuje především nenásilným formám aktivismu – demonstracím, veřejnému nátlaku, vyjednávání s úřady – členky jsou také systematicky cvičeny v používání lathi. Fyzické násilí vnímají jako krajní, ale legitimní odpověď tam, kde stát selhává. Jak otevřeně říká sama Devi: „Muži, kteří páchají tyto zrůdnosti, by měli být biti ženami. Měli by být chyceni a na čelo by jim mělo být vytetováno: ‚Jsem násilník.‘“
Proti bezpráví
Gulabi Gang vznikl v regionu Bundelkhand, jedné z nejchudších oblastí Indie, kde žije přes 40 % obyvatel pod hranicí chudoby. Právě zde se nejvíce koncentrují problémy, proti nimž gang bojuje: domácí násilí, dětské sňatky, svatby výměnou za věno, vykořisťování, negramotnost i policejní korupce.
Pro mnoho žen je vstup do Gulabi Gangu poslední možností. Jak vysvětluje zástupkyně velitelky Suman Singh, členkami se často stávají ženy, které už vyčerpaly všechny jiné cesty a byly opakovaně institucemi ignorovány. Gang je nejen chrání, ale dává jim i pocit vlastní hodnoty a síly. Cílem žen ale není jen okamžitá obrana, nýbrž dlouhodobá změna: zvyšování gramotnosti, ekonomická nezávislost žen, boj proti dětské práci a vymáhání základních lidských práv bez ohledu na kastu či majetek.
Když stát selže
Gulabi Gang se opakovaně dostal do konfliktu s policií i místními úřady. Typickým scénářem je situace, kdy policie odmítne přijmout trestní oznámení – například od ženy z nižší kasty. V takových případech gang organizuje hromadné protesty a veřejné zostuzení úředníků.
Jedním z nejznámějších případů byla kauza sedmnáctileté dívky, která po nahlášení hromadného znásilnění skončila sama ve vazbě – zatímco jeden z pachatelů, místní politik, zůstal na svobodě. Gulabi Gang tehdy mobilizoval protesty před policejní stanicí i před domem politika a donutil úřady případ znovu otevřít.
Od pouličního odporu k politice
S rostoucí popularitou se Gulabi Gang postupně stal i politickou silou. V roce 2010 bylo 21 jeho členek zvoleno do místních samospráv, kde dohlížely například na infrastrukturu nebo přístup k vodě. Zároveň se stal mediálním fenoménem. Dokumenty, knihy i bollywoodský film proměnily Gulabi Gang v globálně známý symbol ženského odporu. To s sebou přineslo nejen podporu, ale i kritiku – včetně obvinění z finančních nesrovnalostí, kvůli nimž Sampat Pal Devi odstoupila v roce 2014 z vedení.
Přestože dnes stojí v čele gangu jiné ženy, Devi zůstává jeho morálním symbolem. Její výroky jsou tvrdé, někdy až extrémní – volání po fyzickém trestání násilníků ženami samotnými má šokovat i mobilizovat. Gulabi Gang tak neustále balancuje na hraně mezi občanskou sebeobranou a braním zákona do vlastních rukou.
Jejich příběh ale klade zásadní otázku: co se stane, když stát dlouhodobě selhává v ochraně svých nejzranitelnějších? Gulabi Gang je odpovědí, která možná není příjemná a ani jednoduchá, rozhodně je ale nepřehlédnutelná.
