Indičtí „nedotknutelní“: Proč stojí na okraji společnosti už 2 000 let?

25.10.2019 - Radomír Dohnal

Vyděděnci společnosti, podřadní a opomíjení, nečistí… Své „nedotknutelné“ zná historie mnoha národů. Společný jim byl neradostný osud plný věčného opovržení a bezpráví

<p>Škola nedoktnutelných</p>

Škola nedoktnutelných


Reklama

Pokud věříte na převtělování duší, stejně jako hinduisté v Indii, znamená pro vás příslušnost k určité kastě zásadní a definitivní faktor ovlivňující vaši budoucnost. Být od svého narození definován jak bráhman (kněží), kšatrij (válečník), vaišj (obchodník) nebo šúdra (služebník) není až tak zlé. Ale narodit se můžete i jako dalit, a to už je problém. Dalitové jsou totiž od narození tou nejvíce opovrhovanou společenskou skupinou Indie. Z toho údělu se navíc nelze vymanit. Nedotknutelní, nebo přesněji nedotýkatelní, se „rodí z trestu za minulé hříchy svých životů“. A jejich budoucnost není vůbec růžová. 

Co čistí nesmí

Termín dalit hinduistickému světu předkládá někdy kolem 2. století před naším letopočtem rukopis Manu-samhitá, který jasně definuje, „co čistí bráhmani dělat nesmí“: přijít do styku s krví, ostatními lidskými tekutinami, odpadky a smrtí. A přesně tyto práce jsou určeny předem „pošpiněným“, nedotknutelným. Zpopelňování mrtvých, vydělávání kůží, asistence u porodu, čištění stok… to vše po dva tisíce let vykonávají v Indii dalitové.

TIP: Země zdivočelých krav: Posvátný dobytek ruinuje indické hospodářství

I když jich dnes žije 160 milionů a snahu o jejich zrovnoprávnění si za svůj cíl stanovil i Mahátma Gándhí, jsou pořád považování za naprosto podřadné občany. Jíst a pít mohou jen na vyčleněných místech, nemohou vlastnit nemovitosti a po celý život jsou vystaveni posměškům a bití.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907