Severní pól cestuje na východ: Nadešel čas překlopení magnetického pole Země?

29.03.2019 - Vilém Koubek

Zatímco geografické póly Země se nemění, poloha těch magnetických se každý rok o kus posouvá. Magnetické pole totiž reaguje na proudění roztavených kovů ve vnějším obalu zemského jádra. Letos však prchá rekordní rychlostí a změnilo směr

<p>Severní magnetický pól, podle kterého se řídí kompasy i moderní navigace, se každoročně posouvá.</p>

Severní magnetický pól, podle kterého se řídí kompasy i moderní navigace, se každoročně posouvá.


Reklama

Ačkoliv lze kompas v současnosti považovat za překonanou technologii, řada moderních navigačních systémů z jeho podstaty vychází a orientují se podle magnetického pole Země. O to vážnější je proto skutečnost, že severní magnetický pól nemá stabilní polohu a každý rok se posouvá – v posledních letech dokonce natolik, že orientace na jeho základě přestává být bezpečná

O vznik magnetického pole Země se stará proudění, tuhnutí a opětovné tavení vnější části jádra. Do jisté míry se jedná o chaotickou a velmi špatně předvídatelnou reakci, jejíž vyprodukovaná energie z 99 % neopouští střed naší planety. Zbytek vytváří pozemskou magnetosféru, tedy magnetický obal, který odklání škodlivé vesmírné záření (viz Zkáza Marsu)

Přetahování o sever

V závislosti na síle zemského pláště a jeho složení vznikají na různých částech planety proměnlivě silná magnetická území, která mezi sebou pomyslně „soupeří“ o póly. „Polohu severního magnetického pólu určují dvě masivní magnetické oblasti – jedna pod Kanadou a druhá pod Sibiří,“ tvrdí Phil Livermore z University of Leeds. „A sibiřská je v současnosti silnější.“ 

Když v roce 1831 dobrodruh a vědec James Clark Ross určil polohu severního magnetického pólu, nacházel se na území Kanady (viz Cesta na Sibiř). Při opětovném zkoumání se však zjistilo, že se nepředvídatelně posouvá: Až do 90. let 20. století urazil zhruba 15 km ročně, nicméně poté nabral na rychlosti a v současnosti mu nedělá problém přemístit se meziročně až o 55 km. Dnes již tedy není na kanadském území, ale na arktickém. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru kvůli tomu musejí pravidelně aktualizovat magnetický model Země, přičemž do současnosti stačilo, aby revize probíhala každých pět let – ta následující byla plánována na rok 2020. 

Obracíme strany

Masivní geomagnetický pulz pod Jižní Amerikou v roce 2016 výrazně ovlivnil pohyb severního magnetického pólu. Reakce v jádře navíc nečekaně zesílily a jeho posun ještě znásobily. Už v roce 2018 proto byla odchylka stávajícího modelu natolik veliká, že začala být pro spolehlivé měření nepřesná a tedy nebezpečná. Systém tak bylo potřeba co nejrychleji aktualizovat, což se stalo loni 30. ledna. Navigace světem by měla být se současnými údaji bezproblémová až do roku 2020 a poté se uskuteční další měření. 

Ačkoliv neumíme změny polohy magnetických pólů předvídat, jsou prozatím dostatečně „drobné“, abychom se jim dokázali přizpůsobit. V historii Země však několikrát nastal tzv. geomagnetický obrat, při němž se póly doslova prohodily. Tato drastická změna proběhla před 781 tisíci let – důkazy o prohození pólů vědci našli ve vulkanické hornině, která se v dané době utvářela a zakonzervovala stopy této změny. 

Země má zpoždění

Geologové z NASA upozorňují, že obrat pólů není žádná anomálie, ale pravidelný jev. Za posledních 20 milionů let se to stává průměrně každých 20 až 30 tisíc roků. Nezvyklé je naopak aktuální chování planety, která má z hlediska prohození pólů už zhruba 20 tisíc let zpoždění a zrychlování posuvu pólu by mohlo nasvědčovat tomu, že je tato změna již na spadnutí

TIP: Kdy dojde k další výměně mezi severním a jižním magnetickým pólem?

Zatímco by lidstvo prohození pólů zřejmě ani nepocítilo, o infrastruktuře současného světa se už podobná věc říct nedá. „Nejvíce budou zřejmě ohroženy rozvodové sítě elektřiny, satelity a podobně,“ vysvětluje Livermore. Nicméně moderní společnost žádné prohození ještě nezažila, takže není jisté, jak by na chování magnetického pole tyto technologie zareagovaly. V nejkatastrofičtějších scénářích by totiž mohla magnetosféra ochabnout natolik, že by jí k Zemi proniklo vesmírné záření, jež by mohlo mít drastický dopad na životní prostředí. 

Zkáza Marsu

Nejdůležitější funkce pozemské magnetosféry spočívá v odklánění slunečního větru, tedy proudění vysoce nabitých částic, které unikají z gravitačního pole naší hvězdy. Pokud je magnetosféra planety dostatečně slabá, aby jí vítr pronikl, může mít neblahý vliv na atmosféru tělesa, jejíž část doslova vytrhne do vesmíru. Plynný obal planety pak řídne a povrch pod ním se mimo jiné postupně ochlazuje. Právě tento proces zřejmě během posledních čtyř miliard let proměnil Mars v ledovou poušť. 


Cesta na Sibiř

V roce 1831 James Clark Ross určil polohu severního magnetického pólu na území Kanady. Až do 90. let 20. století se pól každý rok posouval o 15 km blíže k Sibiři, poté nabral na rychlosti a v současnosti zvládá ročně i 55 km.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když v roce 2014 obsadili bojovníci Islámského státu Mosul, nikdo nevěřil, že se dokážou udržet u moci. Každý rok přesto dokázal vydělat přes 18 miliard korun. Daně vybíral až do poslední chvíle před svým zánikem.

Zajímavosti

Prvorepubliková akcie společnosti Kolben a Daněk

Historie

Palebné přepady kaťuší byly pro Němce překvapením, výbuchy a charakteristický ječivý zvuk raket doplňovaly, zvlášť v noci, světelné efekty.

Válka
Věda

Návrh designu systému TRAuma Care In a Rucksack (TRACIR)

Věda

V rámci druhu jsou k vidění jedinci s modrým nebo zelenomodrým kovovým zbarvením.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907