Naše planeta někdy připomíná tikající bombu. V atmosféře, v zemské kůře i pod hladinou oceánů se neustále odehrávají procesy, jež hrozí katastrofou. Co všechno se může stát?
Když se v roce 2014 na sibiřském poloostrově Jamal objevil šedesátimetrový kráter s překvapivě hladkými okraji, neobešlo se to bez spekulací. Některé se držely při zemi a hovořily o zásahu meteoritem. Senzacechtivá média pak zmiňovala testování ruských jaderných raket nebo působení UFO. Na místo se proto vydali vědci, aby záhadu rozluštili. Kromě toho, že našli další krátery, vyvrátili i bombastická tvrzení, že mají jámu na svědomí mimozemšťané. Skutečnost je totiž mnohem zajímavější a má dopad na celou planetu.
V chladných polárních a subpolárních oblastech s permafrostem neboli věčně zmrzlou půdou se vyskytují zvláštní kopce, nazývané pingo. Některé jsou až 60 metrů vysoké, 300 metrů široké a často vznikly v místech rozsáhlých jezer, která časem vyschla. V podloží však voda mnohdy zůstala a postupně se – působením permafrostu zezdola, půdy shora a při teplotě pod bodem mrazu – proměnila v ohromné ledové koule. A ty se vlivem tlaku okolních hornin zvedají do výše.
Pokud se v důsledku tání led v pingu rozpustí, hrozí útvaru kolaps – asi jako když promáčknete prázdnou skořápku. Může to být nebezpečné? Ano, ale nestojíte-li přímo na zmíněném kopci, nic vám nehrozí. Problém nastane, když se do hry zapojí metan...
Fenomén vybuchujících vrcholků pingo se objevil až v posledních letech a mohou za to globální klimatické změny. Arktická krajina ukrývá v zamrzlé půdě jeden z největších přírodních rezervoárů organického uhlíku. Jakmile země ovšem roztaje, mohou půdní mikrobi v permafrostu proměnit uhlík na skleníkové plyny oxid uhličitý a metan, jež pak pronikají na povrch v tzv. metanových kapsách. Ty bývají spíš menší, ale pokud se utvoří pod odtávajícím pingem, může se v něm nahromadit obrovské množství plynů a začne připomínat papiňák. Ne každé pingo přitom skrz průduchy či trhliny najde svůj „bezpečnostní ventil“ k jejich uvolnění.
Exploze metanu s sebou nese několikeré nebezpečí, a to i v opuštěných oblastech. Při výbuchu totiž unikají do atmosféry metanové emise a mají vliv na ohřívání planety. Jde přitom o začarovaný kruh: Skleníkové plyny mohou za oteplování, to pak vede k uvolňování metanu z půdy do ovzduší, a tak stále dokola. A pokud zmíněné kapsy vybuchnou například pod plynovými vrty a plynovody či poblíž průmyslových zařízení na výrobu zemního plynu, může to mít dalekosáhlé následky.
Metan se ve zmrzlé formě často nachází i pod mořským dnem. Také odtud se při nárůstu teplot uvolňuje, někdy se však kumuluje v obrovských bublinách o velikosti až stovek metrů. A když se taková bublina uvolní ze dna zrovna ve chvíli, kdy nad ní na hladině pluje loď, může ji i potopit.
TIP: Plyn za plyn: Nová technologie umožňuje těžbu metanu z permafrostu
Ačkoliv vědci metanové kapsy zkoumají a u těch známých dokážou jejich zvětšování přesně monitorovat, metan se chová značně nevyzpytatelně. Je velmi obtížné předpovědět, kdy k explozi dojde. Jediný způsob, jak tvoření kapes zastavit, spočívá ve zmírnění rychlosti, s jakou se naše planeta otepluje. Jde však zřejmě o nedosažitelný cíl…
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)