Sněžný levhart: Dobře utajený skokanský šampion

19.09.2016 - Marek Telička

Pohled do kraje -<p>Irbisové mají skvělý přehled o svém okolí, ale sami zůstávají utajení</p>
Pohled do kraje -

Irbisové mají skvělý přehled o svém okolí, ale sami zůstávají utajení


Reklama

Sněžní levharti (Panthera uncia) jsou jedněmi z nejobtížněji pozorovatelných tvorů na zemi. Samostatně se pohybující šelmy jsou mezi sněhem pokrytými skalami svého přirozeného prostředí skvěle maskované. Irbis horský, jak se těmto nádherným dravcům také říká, navíc loví většinou v noci nebo nanejvýš při východu či západu slunce.

TIP: Mimořádné výkony světové fauny aneb Nejlepší atleti zvířecí říše

Celosvětová populace levhartů sněžných se odhaduje na pouhých 3 500–7 000 jedinců, přičemž jejich stavy stále klesají. Pytláci je loví kvůli kožešinám a v tradiční medicíně se používají i nejrůznější části těl irbisů. Navíc je občas zabíjejí i farmáři, pro jejichž životně důležitý dobytek představují šelmy v nehostinném prostředí velkou hrozbu. Od ostatních velkých koček se irbisové liší nápadně dlouhými zadními končetinami, uzpůsobenými ke skákání, a velmi dlouhým ocasem. Podle toho mála, co o nich víme, jde pravděpodobně o nejlepší skokany zvířecí říše, kteří jsou schopni nejen mimořádně dlouhých, ale i nesmírně akrobatických výkonů. Prostorná nosní dutina pomáhá zvířeti ohřívat vdechovaný studený vzduch.

  • Zdroj textu:

    Příroda 1–2/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Současný prototyp zpracuje 100 kg plastů za hodinu a vyrobí z nich 100 litrů ropy. V rafinerii následně ze syntetické ropy vznikají benzin, nafta a polymery.

Zajímavosti
Historie

Snímek malé části oblohy zachycuje několik tisíc galaxií

Vesmír

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907