Splynutí dvou neutronových hvězd vychrlilo do vesmíru zlato a platinu

17.10.2017 - Martin Reichman

Dalekohledy Evropské jižní observatoře poprvé pozorovaly optický protějšek zdroje gravitačních vln – splynutí dvou neutronových hvězd

Vizualizace zachycuje dvojici drobných, ale extrémně hustých, neutronových hvězd v okamžiku, kdy dochází k jejich splynutí a explodují jako kilonova. Očekává se, že tento velmi neobvyklý jev produkuje silné gravitační vlny a krátký záblesk záření gama.
Vizualizace zachycuje dvojici drobných, ale extrémně hustých, neutronových hvězd v okamžiku, kdy dochází k jejich splynutí a explodují jako kilonova. Očekává se, že tento velmi neobvyklý jev produkuje silné gravitační vlny a krátký záblesk záření gama.

Reklama

Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Následkem tohoto typu kataklyzmatického spojení jsou do okolního kosmického prostoru rozptýleny těžké chemické prvky jako zlato nebo platina.

17. srpna se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) podařilo zachytit gravitační vlny procházející Zemí. Úkaz dostal označení GW170817 a jedná se celkově o pátou detekci gravitačních vln. Asi o dvě sekundy později zaznamenaly dvě kosmické laboratoře Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope, NASA) a INTEGRAL (INTErnational Gamma Ray Astrophysics Laboratory, ESA) krátký záblesk záření gama zhruba ve stejné oblasti oblohy.

Tisíckrát jasnější než běžná nova

Odhad vzdálenosti objektu, který vědci učinili na základě dat o gravitačních vlnách i dalších pozorování, ukázal, že sledovaný úkaz se skutečně odehrál v galaxii NGC 4993 ležící asi 130 milionů světelných let daleko. Jedná se tak o dosud nejbližší zdroj gravitačních vln, který se podařilo identifikovat, ale také o jeden z nejbližších zaznamenaných zdrojů záblesku gama.

Událost je podle vědců výsledkem splynutí dvou neutronových hvězd – extrémně hustých, zkolabovaných jader hmotných hvězd, odhalených při explozi supernovy. Tato splynutí byla dosud považována za nejpravděpodobnější hypotézu vysvětlující existenci krátkých záblesků záření gama. Očekávalo se, že následkem takové události dochází k jevu 1 000× jasnějšímu než běžná nova, který je označován jako kilonova.

TIP: Většina nejtěžších prvků ve vesmíru vznikla v discích kolem zhroucených hvězd

Po splynutí dvou neutronových hvězd opouští místo probíhající kilonovy expandující oblak těžkých radioaktivních prvků, který se pohybuje až pětinou rychlosti světla. Během několika následujících dní se světlo kilonovy změní z modré na temně červenou, a to mnohem rychleji, než je pozorováno u jakékoliv jiné hvězdné exploze.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Evropská jižní observatoř (ESO)

  • Zdroj fotografií: ESO



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)

Revue

Mohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO

Vesmír

Archeologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter JamesCC0)

Věda

Pohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)

Příroda

Stříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907