Strašidelné podzimní svátky: Kde se vzaly Dušičky a Halloween?

30.10.2021 - Jana Zapletalová

Svátek mrtvých, Dušičky, Halloween… Co se skrývá za zdánlivě nesmyslnými oslavami smrti v lidových zvycích? Kde se vzaly? A skutečně jsou vydlabané dýně a strašidelné převleky importovaným zvykem?

<p>Během starokeltského svátku <strong>Samhain</strong> vystavovali lidé zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Převlékali se také do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.</p>

Během starokeltského svátku Samhain vystavovali lidé zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Převlékali se také do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.


Reklama

V oknech se usazují vydlabané příšerky z dýní a hřbitovy ožívají blikajícími světélky... Svátek mrtvých se od pradávna slavil v období mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem, tedy na konci října a začátku listopadu. Má zajímavou historii! Keltové jej nazývali Samhain.

Každý keltský rok začíná s příchodem zimy. S přijetím juliánského kalendáře byl Nový keltský rok ustaven na 1. listopad. Noc před tímto svátkem zasvětili mrtvým. Těm, kteří zemřeli během předchozího roku a přišel čas si jejich životy připomenout. I těm dávno zesnulým. 

Všichni svatí i každá mrtvá duše

Jako všechny přírodní svátky se křesťanská církev snažila i tento zlikvidovat. První listopad prohlásila za svátek Všech svatých: těch známých i těch, které znal pouze Bůh. V Británii se mu říkalo All Hallows Day, z čehož později vznikl Halloween. Lidé totiž slavili oba svátky dohromady – Samhain i Halloween, takže se v průběhu středověku prolnuly v jeden. Církev to vzdala, tak je 2. listopad vyhrazen takzvaným modlitbám za mrtvé. Svátek se jmenuje Památka zesnulých, lidově Dušičky.

Starokeltové svěcenou podzimní noc zařadili mezi čtyři hlavní svátky v kole času, vedle Imbolgu, Beltainu a Lughnasadu. Samhain je počátek i konec. O samhainové noci umírá starý Bůh a vrací se do země mrtvých. Tam čeká na své znovuzrození o zimním slunovratu. Odtud se vzalo pozdější uctívání mrtvých duší i křesťanských svatých.

O posvátné samhainové noci se lidé zbavovali všeho starého, nepotřebného a škodlivého: špatných vlastností, návyků, myšlenek, ale také starostí, nemocí nebo nadváhy. Platil za ideální čas k očistě těla i duše. Věřilo se, že o této noci je zeď mezi světem živých a mrtvých nejtenčí. Proto je Samhain dodnes ideálním časem pro okultisty vyvolávající duchy. Také v nejstarších lidových zvycích se to péčí o mrtvé jen hemží: přípravují se pro ně speciální pokrmy a zapálené svíčky mají zbloudilým duším ukázat směr, aby trefily do domu svých příbuzných.

Keltové nedělali nic, co by nemělo praktický význam pro kvalitu života. Jaký byl pro ně smysl posvátné noci Samhainu? Jaký význam pro živé mohlo mít uctívání mrtvých? Již samotné období podzimu napovídá, že svátek měl úzkou souvislost s vegetačním cyklem. Příroda se chystá k zimnímu spánku. Žloutne tráva, opadává listí, tleje a hyne. Příroda však neumírá. Pouze stahuje své síly do nitra země, aby je obnovila a připravila na jaro. Tento proces určitě nelze přenášet na současné uctívání zemřelých. Těžko bychom mohli požadovat, aby na jaře obživli a vrátili se k nám domů v plné síle, kypící zdravím… 

Keltové znali vliv vesmírných procesů na vše živé na Zemi. Období Samhainu bylo pro ně z astrologického hlediska nejvhodnější pro zahájení omlazovacího procesu. Ten musí začít odumíráním starého a nefunkčního. A samotný význam podzimní oslavy smrti? Bez smrti by nebylo života. Keltové o Samhainu oslavovali možnost změny smrtelného na nesmrtelné. Není to však ani zmrtvýchvstání, ani proměna starého člověka v mladého. Nesmrtelná je přeměna sama, schopnost přírody zregenerovat a omladit své síly. Člověk jako její součást má možnost přírodu správně pochopit a napodobit. Nejprve se však musí naučit znovu ji respektovat, milovat a chránit. Dokud ještě nějaká existuje…

Jak je to s Halloweenem a Dušičkami?

Halloween je mnohem mladší než starokeltský Samhain. Během Samhainu bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Pravdou je, že o tomto svátku dnes už neví nikdo téměř nic… A ještě ho v Evropě mylně považují za čistě americkou záležitost.

TIP: Bůh, krev a rituály: Řada dnešních svátků má předobraz v krvavých rituálech

Dušičky jsou svátek nejmladší. Zavedla je římskokatolická církev na druhý listopadový den. Proč až druhý? Protože ten první pohanský neměla šanci vyvrátit! Staré keltské zvyky přežívají dodnes, aniž bychom si uvědomovali jejich původ a smysl.

Dne 2. listopadu se tedy církev modlí za zemřelé. Činí tak zhruba od 10. století. Zavedenou tradicí jsou návštěvy hřbitovů a rodinných hrobů, položení květin a zapálení svíčky. Ta má symbolizovat „věčný život v království nebeském“. Zajímavé je, že tento svátek slaví společně věřící i zarytí nevěřící.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907