Suchou nohou po dně řeky: Podvodní expozice Modrá je evropským unikátem

11.09.2021 - Jaroslav Monte Kvasnica

Pozvedám oči ke klenbě stropu skleněné katedrály. Ze zelené hlubiny se najednou vynoří impozantní dvoumetrová ryba – její veličenstvo vyza velká. A vzápětí, jako dvořanstvo, ji následuje houf dalších ryb. V Modré voda opravdu žije…

<p>Dvoumetrová vyza velká patří k největším atrakcím Živé vody</p>

Dvoumetrová vyza velká patří k největším atrakcím Živé vody


Reklama

Nedaleko věhlasného Velehradu v obci Modrá najdete unikátní expozici nazvanou Živá voda. Vybudovali ji zde v letech 2007–2013 v rámci Programu přeshraniční spolupráce Slovenské a České republiky „Společně bez hranic“. V atraktivní expozici se návštěvník seznámí s vodní faunou a flórou řeky Moravy i jejich potoků a tůní.

Nejen český unikát

V prostoru „akvária naruby“ najdete typické biotopy s charakteristickými rostlinami a dřevinami – například chřibské prameniště, moravský lužní les, ale i venkovskou bylinkovou zahrádku. Expozice je záměrně vybudována v místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky, a kde jsou dodnes prameny podzemní vody. Ostatně archeologické nálezy názorně dokládají tradici místního rybníkářství.

„Byl to především nápad starosty obce Modrá Miroslava Kovaříka, který před šesti lety toužil zpřístupnit sladkovodní svět lidem,“ vysvětluje vedoucí expozice Ing. Jiří Kroča. „Začali jsme přemýšlet a architekti podle našich záměrů kreslit. Inspiraci jsme hledali v zahraničí, ale bohužel jsme zjistili, že v Evropě existují výhradně mořské expozice s většími tunely, než jsme zamýšleli vybudovat u nás. Do sladokovodního prostředí se prozatím nikdo před námi, kromě simulace české řeky, která existuje v plzeňské zoo, nepustil. Můžeme s uspokojením prohlásit, že naše dílo je schopné vskutku exkluzívní reprezentace.“

O výjimečnosti Živé vody svědčí skutečnost, že v září 2015 získala absolutní vítězství v kategorii biodiverzita a ekologický projekt na evropském festivalu Floral Europe v Bristolu.

Výzva chladných zim

Podvodní tunel ve sladké vodě v přírodě je jedinečným experimentem v rámci celé Evropy. Je vybudován v hloubce tři a půl metru pod vodní hladinou rybníka, má délku osm metrů a na šířku měří dva metry. Na levé straně tunelu obdivují návštěvníci ryby chladných vod – horských potoků a bystřin (např. jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy či oukleje). Na pravé straně tunelu se objevují především velké ryby – štiky, candáti, sumci a největší rarity expozice – jeseteři ruští, malí a hvězdnatí a především největší sladkovodní ryby světa – vyzy velké. Tyto druhy jeseterů v minulosti migrovaly z Černého moře až do řeky Moravy. 

„Tunel realizovala anglická firma, které dal náš projekt pořádně zabrat,“ vzpomíná Jiří Kroča. „Klimatické podmínky střední Evropy a zimní mrazy byly pro realizaci tvrdým oříškem. Musela se řešit různá technická specifika. Naštěstí se vše, jak vidno, zvládlo.“

Návrat vodního obra

Největší atrakcí Živé vody jsou dvoumetrové vyzy velké (Huso huso), které patří do řádu jeseterů (Acipenseriformes). Tento impozantní živočich, který je všežravcem i dravcem, roste pomalu a dožívá se více než stovky let (nejstaršímu známému exempláři bylo 118 let). Dlouhověké vyzy mohou dosáhnout délky až osm a půl metru a hmotnosti tisíc kilogramů (nejtěžší ulovený jedinec vážil dokonce 1 571 kg)! Vyzy se lovily, a bohužel stále ještě někde loví, pro černý kaviár a pro kůži, která se používá v koželužnictví. 

„Tématicky je naše prostředí přirozeným společenstvem řeky Moravy, včetně historicky původních druhů,“ vysvětluje Jiří Kroča. „Dříve k nám totiž v rámci svých migrací vyjížděly do řek i vyzy. (Přítrž návštěv obrů učinily přehradní nádrže; pozn. aut.) Tak se tito obří jeseteři dostávali i do řeky Moravy a podle úředních záznamů se objevovali až ve vodách na území dnešní Kroměříže. Poslední kus byl historicky zaznamenán v roce 1916 u Lanžhota, kde uvízl v mlýnském náhoně. Jeho věrnou maketu najdete u nás; model respektuje skutečné parametry – vyza měřila přes 5 metrů a vážila 560 kilo.

S velkým zaujetím občas nasloucháme různým historkám návštěvníků. Například nás navštívila starší paní, která vzpomínala, že vlastně díky vyzám lidé přežívali poválečné období. V letech 1945–46 prý do jednoho brněnského řeznictví pravidelně dováželi asi čtyřmetrové jedince vyz. Řezník je na ledě a na slámě porcoval; maso prý bylo levné – asi na úrovni kravských vemen nebo filé. Dnes nám to zní jako science fiction.“

Kapři s krví Asiatů

Ojedinělým zážitkem pro nás bylo krmení ryb přímo z vrcholu tunelu, kdy k Jiřímu Kročovi připlouvala vodní monstra jako poslušní a něžní pejsci. „Ryby rostou po celý život. U kapra se délka dožití uvádí asi 18 let, ale jsou jedinci, kteří se v lidské péči mohou dožít 35–40 let. U našich kaprů má zřejmě rozhodující vliv, že v sobě nesou silný podíl krve původního kapra sazana,“ říká Jiří Kroča. Sazan je původní formou kapra obecného, která pochází ze střední Asie; dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy – v Dunaji, Volze a Donu. Divoká říční forma se vyznačuje tím, že ryby jsou výrazně štíhlejší a rostou spíše do délky, aby odolávaly silnému říčnímu proudu.

Záchranné programy a další plány

V Živé vodě se věnují i rozličným záchranným programům. „Mnohé druhy ryb, a nejen ryb, i zdárně množíme a věnujeme se taky kriticky ohroženým druhům,“ upřesňuje význam unikátního zařízení Jiří Kroča. 

Jedinečná expozice v Modré se ovšem neomezuje „jen“ na expoziční jezero, které je hluboké 6,5 metru a má objem 850 m³. Ve svém areálu skrývá i slunnou stráň imitující rostlinným pokryvem Pálavu, stráně Bílých Karpat, ještěrčí zídku, která je vhodným útočištěm pro ještěrky a užovky, tůň s vodopádem, mokřady a lužní les, mokřadní tůňku se vzácnou hořavkou duhovou, s raky a želvami bahenními, chřibské prameniště a mnoho dalšího. „Samozřejmě, že v nás dozrávají ještě další sny a plány,“ prozrazuje Jiří Kroča. „Chtěli bychom především rozšířit naučnou mokřadní část.“

Otevřeno po celý rok

Pracovníky Živé vody může těšit pozornost a přízeň zvídavých návštěvníků. Živá voda je bezbariérová a pro obě patra je možno použít výtah. Mezi vzácnými hosty zde přivítali například věhlasného francouzského oceánografa Jean-Michela Cousteaua nebo cestovatele, dobrodruha a filmaře Steva Lichtaga Lovečka

V létě se mohou turisté osvěžit v přírodním koupališti s brouzdalištěm, které je napájené podzemním pramenem. Vodní rostliny, které jsou zde vysazené, fungují jako kořenová čistička. V přízemí hlavní budovy je instalována dotyková expozice vybraných druhů ryb, aby i nevidomí získali o podvodním světě co nejlepší představu. 

TIP: Dotek sametového hřbetu: Impozantní sumec velký

„Pro veřejnost máme otevřeno celoročně,“ informuje Jiří Kroča, „protože sladkovodní prostředí je typické změnami ročních období. Zatímco pro jaro a léto je charakteristický rozvoj biomasy, zima je pro ryby obdobím půstu a potravního nedostatku. Veškerý zákal však v zimě odumírá a klesá ke dnu, takže viditelnost je skvělá, byť scéna působí dojmem, že divák pozoruje zpomalený film.“

Další lákadla na dohled

V bezprostřední blízkosti Živé vody se nachází atraktivní archeoskanzen, který je rekonstrukcí velkomoravského opevnění sídliště středního Pomoraví. Najdete zde pětadvacet rekonstrukcí domů včetně paláce a kostela, které znázorňují život za Velké Moravy, knížete Svatopluka a doby slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Romantický areál navíc oživují popásající se kozy, ovce, prasátka a jiná domácí zvířata.

Poutník také nemůže minout nedaleký legendární Velehrad s nádhernou barokní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera a půvabným parkem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907