Tajemství zrzků rozluštěno: Co rozhoduje o barvě ryšavých vlasů?

13.12.2018 - Martin Reichman

Přirozených zrzků a zrzek je v celosvětové populaci jen okolo 2 %. Vědci nyní našli odpověď na otázku, co rozhoduje o barvě jejich vlasů


Reklama

O tom, že genetika hraje hlavní roli v tom, jakou barvu vlasů máme, vědí vědci již dlouhou dobu. Doposud ale panovalo přesvědčení, že rozhodující „gen ryšavosti“ nese označení MC1R. Tento recesivní gen dědí zrzci po otci i po matce. Ani přítomnost obou genů ale svému nositeli automaticky nezaručuje ryšavou hřívu

Nový výzkum DNA 350 tisíc dobrovolníků z Británie nyní ukázal, že s ryšavou hřívou je spojených dalších osm genů, z nichž některé fungují jako přepínače či aktivátory ryšavého genu MC1R. Výzkum, který zpracovali vědci z univerzity v Edinburghu je patrně největší genetickou studií týkající se barvy lidských vlasů.

TIP: Božská mutace: Světlé vlasy jsou výsledkem genetického defektu

Kromě objevu zmíněných osmi ryšavých genů identifikovali vědci i téměř 200 genů spojených s blonďatými a tmavě hnědými kadeřemi. Jedním z nejpřekvapivějších zjištění je, že mnohé z těchto genů ovlivňují spíše strukturu vlasů než jejich barvu. Dost možná jsme tak blízko době, kdy si pomocí genetických úprav budeme moci zvolit jakou barvu vlasů mají mít naši potomci.

Ryšavá Evropa

V rámci celosvětové populace jsou v zastoupení zrzků výrazné rozdíly – zatímco v Africe, nebo v Asii jsou lidé s tímto odstínem vlasů opravdovou raritou, v Evropě a severní Evropě zvlášť, je jich relativně dost. Primát v tomto směru drží Skotsko, kde podle odhadů žije okolo 13 % zrzků, v sousedním Irsku je to okolo 10 %

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Berínská zeď měřila 165 km (45 km na hranici Východního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

Zajímavosti

Podle OSN závisí v současnosti na odsolené vodě zhruba 1 % obyvatel planety. Do roku 2025 by mohlo jít až o 14 % lidí. 

Zajímavosti
Historie

V polské vesnici Osłonki odkryli společnost s bohatými i chudými ze samotného počátku neolitu.

Věda

Shermany ve velkém využíval také Izrael.

Válka

O stavbě mešity rozhodl sám král Hassan II. V roce 1980 prohlásil, že chce dát Casablance velkou a krásnou budovu, na kterou bude město hrdé do konce časů.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907