13. 09. 2022Himalájské nadělení
Mezi nejznámější invazivní rostliny i na našem území patří na pohled zajímavá netýkavka žláznatá (či Royleova, Impatiens glandulifera). Protože pochází z nejvyššího pohoří světa, její anglický název zní Himalayan Balsam. Přibližně od 30. let 19. století se tato odolná rostlina začala šířit po Evropě. Během pouhého desetiletí však unikla kontrolovanému pěstování a rozšířila se natolik, že se stala přítěží. Dnes se s touto postupující rostlinou z řádu vřesovcotvarých prakticky po celém světě svádí boj. Oproti původním druhům má totiž velkou výhodu – efektivní způsob šíření semen a produkci sladkého nektaru, který vábí hmyzí opylovače.
Jedná se o poměrně velkou rostlinu, která v některých případech dosahuje výšky až 2,5 metru. Její lodyha má u země tloušťku okolo pěti centimetrů a listy mohou být dlouhé asi 25 centimetrů. Semena jsou katapultována praskající tobolkou až do vzdálenosti sedmi metrů! (foto: Shutterstock)
04. 06. 2022Posidonia australis na dně Žraločí zátoky. (foto: University of Western Australia, CC BY 4.0)
08. 07. 2021Trpělivý ricin
Název: skočec obecný
Výskyt: v oblastech s teplým podnebímTato okrasná rostlina pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie, na pěstitele neklade v podstatě žádné nároky, tudíž je velmi rozšířená a oblíbená. Semena skočce obecného však obsahují látku, která mu zajistila dokonce zápis v Guinnessově knize rekordů coby nejjedovatější rostlině světa. Jedná se o ricin a dospělého člověka může zabít pouhých 4–8 zmíněných semen. Otrava se projevuje pálením v puse a krku, intenzivní bolestí břicha a krvavým průjmem zhruba 36 hodin po požití. Pokud včas nezasáhne lékař, postižený do 3–5 dnů umírá. Toxiny obsažené ve skočci se navíc v nižších dávkách v těle pozvolna usazují, dokud nedosáhnou kritické hranice. (foto: Shutterstock)
05. 04. 2021Rosnatky se přizpůsobily jak přítmí a vysoké vzdušné vlhkosti tropického pralesa, tak stále vlhkým bažinám nebo vysychavým močálům. A jak se liší jednotlivá stanoviště, liší i morfologie, tělesná stavba jednotlivých druhů i jejich strategie rozmnožování a přežití. Na snímku květ rosnatky Drosera pulchella. (foto: Wikimedia Commons, CC BY 3.0 CZ)
15. 11. 2020Skrz „kořenový internet“ si rostliny mohou posílat varování či potřebné látky. Zároveň však přes něj i soupeří.
30. 07. 2020Květy rostliny Hydnora africana „voní“ po výkalech, aby přilákaly vrubouny a hrobaříky, kteří je opylují.
05. 07. 2020
28. 10. 2019Pšenice ošetřená opabaktinem vpravo
20. 05. 2018Pokud vědci vystavili petúnie vyšším teplotám, než je pro ně běžné, přestaly květiny vůni šířit. Květiny přitom vytvářejí vůni proto, aby přilákaly opylující hmyz, a zajistily si tak množení.
09. 03. 2018V roce 1624 vydal papež Urban VIII. bulu, kterou kouření zakázal.
20. 07. 2017<p>K předávání informací mezi houbami dochází díky myceliím čili shlukům vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť.</p>
17. 05. 2017<p>Chuť čaje ovlivňuje řada věcí – vedle složení půdy a prostředí ve kterém je rostlina pěstována ji mohou ovlivnit třeba škůdci.</p>
13. 03. 2017<p>Guy Erlich prohlíží svoje rostliny na místě, které sám pojmenoval Kadidlová hora. Zde se rozkládá většina jeho farmy.</p>
18. 02. 2017<p>Hořec jarní (<em>G. verna</em>) je jedním z prvně rozkvétajících hořců. U nás roste v Hrubém Jeseníku a na jednom místě v jižních Čechách. Častý je na slovenských horách a v Alpách</p>
