Zelení rekordmani: Nejstarší, největší, nejtěžší a nejvyšší stromy světa

01.08.2022 - Vladimír Socha

Mezi nejúchvatnější organismy na Zemi nepochybně patří stromy. Nad vzrůstem, objemem či stářím některých jedinců ovšem zůstává rozum stát

<h3>Starší než pyramidy</h3><p>Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… <strong>Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká</strong> <em>(Pinus longaeva)</em>, středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.</p><p>Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako <strong>Metuzalém</strong> byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. <strong>V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let.</strong> To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!</p><p>Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Starší než pyramidy

Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká (Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.

Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!

Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)

<h3>Strom maskovaný jako les</h3><p>Stromem s nejmohutnějším systémem kořenů a kmenů je asijský <strong>fíkovník banyán</strong> <em>(Ficus benghalensis)</em>. Tento národní indický strom se díky takzvaným vzdušným kořenům, které se spouští z větví k zemi a vedle hlavního kmene vytvářejí další alternativní kmeny a kmínky dokáže rozrůstat do extrémních rozměrů. Obejít celý jeho kořenový systém tak může trvat i více než deset minut. <strong>Rekordní jedinec se špatně vyslovitelným jménem <em>Thimmamma Marrimanu</em> v Anantapuru na území státu Ándhrapradéš zabírá svojí korunou plochu 19 107 m².</strong> V roce 1989 byl dokonce zařazen do Guinessovy knihy rekordů jako největší strom světa. Strom má také důležitou náboženskou úlohu a vznikla o něm spousta pověstí a legend. V mnoha indických náboženských textech je právě tento strom ztělesněním nesmrtelnosti.</p><p>Obří banyány neušly pozornosti lidí ani v dávné minulosti, když například jeden z vojevůdců Alexandra Velikého Nearchos poznamenává, že pod stromem zvaným „Kabirvad“ se mohlo schovat 7 000 jeho mužů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Strom maskovaný jako les

Stromem s nejmohutnějším systémem kořenů a kmenů je asijský fíkovník banyán (Ficus benghalensis). Tento národní indický strom se díky takzvaným vzdušným kořenům, které se spouští z větví k zemi a vedle hlavního kmene vytvářejí další alternativní kmeny a kmínky dokáže rozrůstat do extrémních rozměrů. Obejít celý jeho kořenový systém tak může trvat i více než deset minut. Rekordní jedinec se špatně vyslovitelným jménem Thimmamma Marrimanu v Anantapuru na území státu Ándhrapradéš zabírá svojí korunou plochu 19 107 m². V roce 1989 byl dokonce zařazen do Guinessovy knihy rekordů jako největší strom světa. Strom má také důležitou náboženskou úlohu a vznikla o něm spousta pověstí a legend. V mnoha indických náboženských textech je právě tento strom ztělesněním nesmrtelnosti.

Obří banyány neušly pozornosti lidí ani v dávné minulosti, když například jeden z vojevůdců Alexandra Velikého Nearchos poznamenává, že pod stromem zvaným „Kabirvad“ se mohlo schovat 7 000 jeho mužů. (foto: Shutterstock)

<h3>Mrakodrap světa rostlin</h3><p>Neověřených záznamů je mnoho, ale obecně se má za to, že nejvyšším přímo změřeným stromem je exemplář <strong>sekvoje vždyzelené</strong> <em>(Sequoia sempervirens)</em> ze severní Kalifornie. Dostal jméno <strong>Hyperion</strong> a byl objeven roku 2006. <strong>V současnosti údajně měří 115,5 až 115,9 metru a je starý asi 600 až 800 let. To je na poměry tohoto druhu podobné stáří jako věk pouhých dvaceti let u člověka.</strong> Podle odborných odhadů činí objem tohoto obřího jehličnanu asi 530 m³. Přes svůj „mladistvý věk“ již dnes zřejmě dál neroste, protože datlovití ptáci poškodili jeho vrcholek. Stále jde ale o živý strom.</p><p>Druhým nejvyšším změřeným stromem je zástupce <strong>blahovičníků</strong> <em>(Eucalyptus regnans)</em> pokřtěný <strong>Centurion</strong>. Tento strom z Tasmánie byl v lednu roku 2014 přesně změřen a tehdy dosahoval výšky 99,82 metru. Jde tedy o nejvyšší známý krytosemenný strom světa. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Mrakodrap světa rostlin

Neověřených záznamů je mnoho, ale obecně se má za to, že nejvyšším přímo změřeným stromem je exemplář sekvoje vždyzelené (Sequoia sempervirens) ze severní Kalifornie. Dostal jméno Hyperion a byl objeven roku 2006. V současnosti údajně měří 115,5 až 115,9 metru a je starý asi 600 až 800 let. To je na poměry tohoto druhu podobné stáří jako věk pouhých dvaceti let u člověka. Podle odborných odhadů činí objem tohoto obřího jehličnanu asi 530 m³. Přes svůj „mladistvý věk“ již dnes zřejmě dál neroste, protože datlovití ptáci poškodili jeho vrcholek. Stále jde ale o živý strom.

Druhým nejvyšším změřeným stromem je zástupce blahovičníků (Eucalyptus regnans) pokřtěný Centurion. Tento strom z Tasmánie byl v lednu roku 2014 přesně změřen a tehdy dosahoval výšky 99,82 metru. Jde tedy o nejvyšší známý krytosemenný strom světa. (foto: Shutterstock)

<h3>Supertěžká váha</h3><p>Svého rekordmana má také kategorie nejtěžších a tedy nejmohutnějších stromů. Jedná se o dobře známého zástupce druhu <strong>sekvojovec obrovský</strong> <em>(Sequoiadendron giganteum)</em>. Byl pojmenován <strong>General Sherman</strong> a od roku 1931 je evidován jako nejmohutnější strom s jednotným kmenem na světě. Přestože není nejvyšším (83,8 metru) ani nejstarším (2 300 až 2 700 let) známým stromem, jeho rozměry i věk jsou impozantní. <strong>Objem jeho kmene činí asi 1 487 m³</strong> (to je skoro třikrát víc než v případě aktuálně nejvyššího stromu světa) <strong>a jeho celková hmotnost by zřejmě přesáhla 1 910 tun. Maximální průměr základny stromu činí 11,1 metru a jeho obvod u země přesahuje 31 metrů!</strong></p><p>General Sherman ovšem není největším historicky známým stromem. <strong>Sekvoje vždyzelená jménem Crannell Creek Giant byla až do svého pokácení ve 40. letech minulého století objemově údajně o 15 až 25 % větší.</strong> Ještě robustnější byl údajně zástupce stejného druhu pojmenovaný <strong>Lindsey Creek</strong> <strong>French Tree</strong>, který spadl roku 1905. Byl vysoký asi 119 metrů a měl vážit kolem 3 300 tun. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Supertěžká váha

Svého rekordmana má také kategorie nejtěžších a tedy nejmohutnějších stromů. Jedná se o dobře známého zástupce druhu sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum). Byl pojmenován General Sherman a od roku 1931 je evidován jako nejmohutnější strom s jednotným kmenem na světě. Přestože není nejvyšším (83,8 metru) ani nejstarším (2 300 až 2 700 let) známým stromem, jeho rozměry i věk jsou impozantní. Objem jeho kmene činí asi 1 487 m³ (to je skoro třikrát víc než v případě aktuálně nejvyššího stromu světa) a jeho celková hmotnost by zřejmě přesáhla 1 910 tun. Maximální průměr základny stromu činí 11,1 metru a jeho obvod u země přesahuje 31 metrů!

General Sherman ovšem není největším historicky známým stromem. Sekvoje vždyzelená jménem Crannell Creek Giant byla až do svého pokácení ve 40. letech minulého století objemově údajně o 15 až 25 % větší. Ještě robustnější byl údajně zástupce stejného druhu pojmenovaný Lindsey Creek French Tree, který spadl roku 1905. Byl vysoký asi 119 metrů a měl vážit kolem 3 300 tun. (foto: Shutterstock)

<h3>Královská koruna</h3><p>Stromem s největší známou korunou je zástupce rodu <strong>saman</strong> <em>(Albizia saman)</em>. Strom původní v tropické Americe je typický dómovitým tvarem své koruny, která může dorůst do průměru kolem 60 metrů. Tento strom patří do čeledi bobovitých a jako jeden z prvních se velikostí některých exemplářů zabýval i slavný německý přírodovědec a cestovatel <strong>Alexandr von Humboldt</strong>. Ten osobně změřil obří exemplář ve Venezuele a dospěl <strong>k obvodu koruny 180,8 metru, jejímu průměru 59,6 metru a průměru kmene 2,8 metru při celkové výšce stromu 19 metrů.</strong> Zmíněný strom s názvem <strong>Samán de Güere</strong> stále existuje a jen dnes venezuelským národním pokladem.</p><p>Venezuelský exemplář však není rekordním ve všech velikostních parametrech. Ještě mohutnější kmen má totiž jistý exemplář samanu v Indii, kterému se přezdívá <strong>Brahmaputra Rain Tree</strong>. U něj byl ve výšce lidské hrudi naměřen průměr kmene 3,66 metru. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Královská koruna

Stromem s největší známou korunou je zástupce rodu saman (Albizia saman). Strom původní v tropické Americe je typický dómovitým tvarem své koruny, která může dorůst do průměru kolem 60 metrů. Tento strom patří do čeledi bobovitých a jako jeden z prvních se velikostí některých exemplářů zabýval i slavný německý přírodovědec a cestovatel Alexandr von Humboldt. Ten osobně změřil obří exemplář ve Venezuele a dospěl k obvodu koruny 180,8 metru, jejímu průměru 59,6 metru a průměru kmene 2,8 metru při celkové výšce stromu 19 metrů. Zmíněný strom s názvem Samán de Güere stále existuje a jen dnes venezuelským národním pokladem.

Venezuelský exemplář však není rekordním ve všech velikostních parametrech. Ještě mohutnější kmen má totiž jistý exemplář samanu v Indii, kterému se přezdívá Brahmaputra Rain Tree. U něj byl ve výšce lidské hrudi naměřen průměr kmene 3,66 metru. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907