V českém povědomí nemají jezuité příliš dobrou pověst. Často jsou vykreslováni jako příslušníci fanatického katolického řádu, jenž neblaze proslul v období protireformace
Zakladatel řádu Ignác z Loyoly
Opravdu byli jezuité hubitelé českého národa, jak se domníval Karel Havlíček Borovský? Měli pro české země vůbec nějaký přínos? A čím jejich misionáři vynikali, fanatismem, nebo spíše zápalem pro vědu a poznání? Odpověď na tyto otázky bude patrně pro mnohé čtenáře překvapivá. I slavný obrozenec Josef Dobrovský byl členem Tovaryšstva Ježíšova, pod jehož režií se připravoval na nikdy neuskutečněnou misii do Indie!
Řád jezuitů byl založen Ignácem z Loyoly roku 1534. V této době měl za sebou tento zralý muž poměrně pestrý život, jehož součástí bylo i několik drobnějších střetů s inkvizicí (ta byla v rukou dominikánského řádu a Ignác jej po zbytek života neměl zrovna v oblibě). Během studia na pařížské univerzitě se mu podařilo vytvořit s několika přáteli nový řád. Pojmenovali ho Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité byli podřízeni především papeži a jejich hlavní náplní se měl stát boj proti reformovaným náboženstvím. Vedle celé řady s tím spojených úkolů hrála významnou složku řádového života misijní činnost.
Ta nemusela být nutně spojena s dlouhými a nebezpečnými cestami. Za misii mohlo být stejně dobře považováno působení v Čechách a dalších evropských zemích, v nichž bylo zapotřebí upevnit katolickou víru. Často misie fungovaly v rámci jediné země a její vlastní jezuitské organizace, označované dnes pojmem vnitřní misie, které byly v českých zemích poměrně rozšířené.
Jezuitský řád svým způsobem vznikl jako reakce na vzrůstající vliv protestantských vyznání, a tak bylo jeho zapojení v rámci sílícího boje proti odlukám od univerzálního pojetí víry více než přirozené. Je zajímavé, že jezuité kladli při svém působení silný důraz na využívání domácího jazyka, což se projevilo i v jejich jazykovědné činnosti.
TIP: Fanatičtí kazitelé mládeže? Pravda o jezuitském školství v českých zemích
Ne náhodou pocházelo mnoho předchůdců národních buditelů devatenáctého století právě z jejich řad. Za všechny lze jmenovat například Bohuslava Balbína. V tomto světle nepřekvapí, že když byli jezuité poprvé zváni do českých zemí, jeden ze základních požadavků kladený na vybrané bratry byla mimo jiné dobrá znalost češtiny.
ZajímavostiNež Zdena zjistila, co se děje s jejím tělem a duší, uběhlo mnoho let. Narodila se s rozštěpem šourku. Znamená to, že jeho pohlavní orgány se více podobaly ženským, ačkoliv byly mužské.
VesmírPotulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.
HistorieDiMaggigo poslední slova prý zněla: „Konečně zase uvidím Marilyn!“
VědaSnímek z kalifornské Santa Clarity kde v listopadu 2019 šestnáctiletý střelec Nathaniel Berhow zabil dva studenty a další tři spolužáky postřelil.
PřírodaČerveně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.
ZajímavostiSto tisíc křížů
Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia Moroz, CC BY-SA 4.0)
