V Česku vznikl experimentální model obydlí na Marsu: Postavili ho studenti a robot

10.04.2019 - redakce 100+1

Studenti Fakulty architektury ČVUT vytvořili model možné obytné buňky na Marsu. Navržené obydlí jim pomáhal postavit kolaborativní robot. Model je tvořen ze sérií panelů, které robot utkal z konopného a jutového vlákna


Reklama

Dva metry vysoký model stojí v atriu ČVUT od pátku, kdy byl slavnostně odhalen. Jeho kulovitý tvar tvoří seskládané panely, které jsou utkané z přírodních vláken. Konopné je silné 4 milimetry, jutové lanko má průměr 2 milimetry. Vlákna byla napuštěna roztokem z klíhu, který zajistil jejich vytvrzení. 

Mladí architekti nejdříve vytvořili šablonu, do které měl zapůjčený robot vyplétat pavučinový vzor. Bylo však zapotřebí vyrobit jeho koncové řešení. Studenti proto navrhli nádobku z vlastního recyklovaného PETu, která byla připevněna na rameni robota a kterou procházela při tkaní vlákna, která byla současně namáčena lepidlem

„Studenti museli robota požadovaný úkol naučit, tedy ukázat mu, jaké pohyby má vykonat, aby každý panel správně utkal. Podařilo se jim to na jedničku a to během několika dní,“ uvedla Kateřina Slánská, marketingová manažerka společnosti Universal Robots, která kolaborativního robota k tomuto projektu zdarma zapůjčila. Jednalo se o typ robota UR5, který unese zátěž až do 5 kilogramů. 

Česko-nizozemská spolupráce

Výrobu obydlí na Mars měli studenti zadanou jako ročníkové cvičení na Fakultě architektury. Během semestru vzniklo 11 návrhů, páteční realizace se dočkal pouze ten vítězný. Pracovalo na něm 41 studentů, z toho 33 bylo studentů z nizozemského Delftu. Tamní technická univerzita na projektu spolupracovala od samého začátku.

Vzniklý pavilon se do vesmíru pravděpodobně nepodívá, ale svůj hlavní účel splnil. Díky tomuto projektu si studenti vyzkoušeli práci od počátečních návrhů až po konečnou realizaci, a to za využití nových technologií a mezinárodní spolupráce. „Naši roboti běžně pracují v bezprostřední blízkosti lidí a dobře víme, že je lze použít k mnoha různým účelům. I pro nás však byla vesmírná stavba premiérou,“ dodala Kateřina Slánská. 

  • Zdroj textu:

    TZ Universal Robots

  • Zdroj fotografií: Universal Robots

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907